scirpan
- verb [ weak ]
-
Scyrpþ
acuit,
- Engl. Stud. ix. 40 .
-
Hí hwetton (scyrptun,
- MS. C.
acuerunt linguam suam.
- Ps. Spl. 139, 3 .
-
Scerptun,
- Ps. Surt. 139, 4 .
-
Symle hé sceal his hýrmen scyrpan mid manunge tó hláfordes neóde and him eác leánian be ðam ðe hý earnian,
- Anglia ix. 260, 23 .
Bosworth, Joseph. “scirpan.” In An Anglo-Saxon Dictionary Online, edited by Thomas Northcote Toller, Christ Sean, and Ondřej Tichy. Prague: Faculty of Arts, Charles University, 2014. https://bosworthtoller.com/26922.
Checked: 2