scirpan
- verb [ weak ]
- 
                  Scyrpþ acuit, - Engl. Stud. ix. 40.
 
- 
                  Hí hwetton (scyrptun, MS. C. ) tungan heora acuerunt linguam suam. - Ps. Spl. 139, 3.
 
- 
                  Scerptun, - Ps. Surt. 139, 4.
 
- Symle hé sceal his hýrmen scyrpan mid manunge tó hláfordes neóde and him eác leánian be ðam ðe hý earnian, Anglia ix. 260, 23. v. a-, ge-scirpan.
Bosworth, Joseph. “scirpan.” In An Anglo-Saxon Dictionary Online, edited by Thomas Northcote Toller, Christ Sean, and Ondřej Tichy. Prague: Faculty of Arts, Charles University, 2014. https://bosworthtoller.com/26922.
Checked: 0