Bosworth Toller's

Anglo-Saxon

Dictionary online

wiþ-weorpan

  • verb [ strong ]
Dictionary links
Grammar
wiþ-weorpan, p.-wearp, pl. -wurpon; pp. -worpen
To reject
Show examples
  • Ðú eart se weallstán ðe ða wyrhtan wiðwurpan,

    • Exon. Th. 1, 4
    • ;
    • Cri. 3.
  • Gé ðære snyttro [stán (? cf. Lk. 30, 17)] unwíslíce wiðweorpon,

    • Elen. Kmbl. 587
    • ;
    • El. 294.
Full form

Word-wheel

  • wiþ-weorpan, v.