smæccan
- verb [ weak ]
-
Ic smæcce (smæcge, MS. J. )
sapio
- Ælfc. Gr. 28 ;
- Zup. 166, 6.
- ['
Cum gustasset acetum noluit bibere;' þet is, he smeihte þet bittre drunch wiðdrouh him anon
- A. R. 238, 21.
-
Summe þinge ꝥ me haueð ismeiht oðer smelled
- 92, 4.
-
Al þet ich abbe mid muþ ismaht
- O. E. Homl. i. 189, 5.
-
Unlouely þei smauʒte
- Piers P. 5, 363.
Bosworth, Joseph. “smæccan.” In An Anglo-Saxon Dictionary Online, edited by Thomas Northcote Toller, Christ Sean, and Ondřej Tichy. Prague: Faculty of Arts, Charles University, 2014. https://bosworthtoller.com/28072.
Checked: 2