rúmedlíce
- adverb
-
Hé swá gifol is and swá rúmedlíce gifþ,
- Bt. 38, 3; Fox 202, 14.
-
Ða ic rúmodlíce (rúmmódlíce ?) gescarode,
- Cod. Dip. Kmbl. v. 331, 2.
-
Ne óðerra monna ne reáfiaþ, ne hiera rúmedlíce dǽlaþ,
- Past. 23; Swt. 177, 7.
-
Ðonne hwá ǽgðer ge mete ge hrægl þearfendum rúmedlíce (rúmodlíce,
- Hatt. MS.) selþ, 44; Swt. 326, 20.
-
Ðis ðæt wé nú feám wordum árímdon wé willaþ hwéne rúmedlícor (
paulo latius
) áreccean,- 12; Swt. 75, 17.
-
Rúmerlícor [rúmed ?]
latius, multiplicius,
- Hpt. Gl. 420, 30. v. preceding word.
Bosworth, Joseph. “rúmedlíce.” In An Anglo-Saxon Dictionary Online, edited by Thomas Northcote Toller, Christ Sean, and Ondřej Tichy. Prague: Faculty of Arts, Charles University, 2014. https://bosworthtoller.com/26021.
Checked: 0