smæccan
- verb [ weak ]
 
- 
               
Ic smæcce (smæcge, MS. J. )
sapio,
- Ælfc. Gr. 28 ;
 - Zup. 166, 6.
 
 - 
               
um gustasset acetum noluit bibere; ' þet is, he smeihte þet bittre drunch & wiðdrouh him anon,
- CA. R. 238, 21.
 
 - 
               
Summe þinge me haueð ismeiht oðer smelled,
- 92, 4.
 
 - 
               
Al þet ich abbe mid muþ ismaht
- O. E. Homl. i. 189, 5. 
 
 - 
               
Unlouely þei smaujte,
- Piers P. 5, 363. 
 
 
Bosworth, Joseph. “smæccan.” In An Anglo-Saxon Dictionary Online, edited by Thomas Northcote Toller, Christ Sean, and Ondřej Tichy. Prague: Faculty of Arts, Charles University, 2014. https://bosworthtoller.com/28072.
Checked: 1