Bosworth Toller's

Anglo-Saxon

Dictionary online

stíþ-líc

  • adjective
Dictionary links
Grammar
stíþ-líc, adj.
firm, strong
Show examples
  • Stíðlíc stántorr (

    the tower of Babel

    ),
      Cd. Th. 102, 14 ; Gen. 1700.
of immaterial things, weather, conflict, discipline, penance,
hard, severe
Show examples
  • Stíðlíc hreóhnys

    a severe storm,

      Homl. Th. ii. 18, 5.
  • Wæs ðæra deófla gefeoht swíðe stíðlíc ongeán ða sáwle,

      340, 30.
  • Mót tó bóte stiðlíc dǽdbót,

      L. Pen. 3 ; Th. ii. 278, 8.
  • Hí begunnon tó sleánne ǽlc heora óðerne mid stíð*-*lícum gefeohte,

      Jud. 7, 22.
  • Swá swá hé strengest beón mihte ongeán ða stíðlícan scúras,

      Boutr. Scrd. 21, 6.
of speech, hard, harsh, severe
Show examples
  • Ne sceal nán mon geþrístlǽcan ðæt hé áht stíþlíces spræce ongeán his abbod,

      R. Ben. 16, 2.
  • Sió æcs wient of ðæm hielfe ðonne of ðaere ðreátunga gáþ tó stíðlíco word

    ferrum de manubrio prosilit, cum de correptione sermo durior excedit,

      Past. 21, 7 ; Swt. 167, 10.
  • Sege ús for hwí ðú ús ðus stíþlíce word tó sprece,

      H. R. 7, 35.
of persons,
stern, hard, fierce
Show examples
  • Ðá Ælfréd ðæt ofáxode, ðæt se here swá stíðlíc wæs,

      Shrn. 16, 8.
Full form

Word-wheel

  • stíþ-líc, adj.