tíderness
- noun [ feminine ]
-
Ne mæg úre tyddernes ðyder (
to heaven
) ástígan,- Homl. Th. i.
138, 12: ii. 6, 29: 88, 18.
-
Ðeós mennisce tyddernes biþ swá slídende swá glæs, ðonne hit scínþ and ðonne tóbersteþ,
- Shrn. 119, 22.
-
Sió niht getácnaþ ða ðístro ðære blindnesse úrre tídernesse
per noctem caecitas nostrae infirmitatis exprimitur,
- Past. 56; Swt. 433, 13.
-
Tiddernysse
fragilitatis (humanae ),
- Hpt. Gl. 437, 31.
-
Tédernise,
- Rtl. 45, 16: 46, 32.
-
For líchoman tídernesse (tiéder-, Hatt. MS.)
per imbecillitatem corporis,
- Past. 10; Swt. 60, 10.
-
Ðære tídernesse úres flǽsces wé beóþ underðiédde,
- 21; Swt. 159, 5.
-
For ðæs módes týdernesse,
- Bt. 3, 2; Fox 6, 7: Blickl. Homl. 31, 30.
-
Swá hwæt swá ic for unwísnesse and for tyddernesse (
fragilitate
) ágylte,- Bd. 4, 29;
S. 607, 29: Boutr. Scrd. 21, 17.
-
Ðú wást,
Drihten, ða menniscan tyddernysse, Blickl. Homl. 243, 30.
-
Gif hwylc mæssepreóst untruman men sprǽce forwyrne, and hé ðonne on ðære tyddernesse (
infirmitate
) swelte,- L. Ecg. P.
i. 2; Th. ii. 172, 28.
-
Wiþ ǽlces dæges mannes tyddernysse inneweardes,
- Lchdm. i. 86, 16: ii. 196, 9.
-
Lǽcedómas wið eallum tiédernessum eágena,
- 2, 6.
-
Mid sáre geswenced, mid mislícum ecum and tyddernessum,
- Blickl. Homl. 59, 8.
-
Ǽgylt, mislimp
vel tyddernes excessus, i. culpa, delicta,
- Wrt. Voc. ii. 145, 68.
- Ic eom andetta ealra synna ðara ðe ic ǽfre tó tiédernesse gefremede wið mínre sáwle þearfe, Anglia xi. 99, 89.
-
Swá neár ende ðyssere worulde swá biþ unstrengre mennisc ðurh máran tyddernysse,
- Homl. Th. ii. 370, 17.
- v. innan-, innoþ-tíderness.
Bosworth, Joseph. “tíderness.” In An Anglo-Saxon Dictionary Online, edited by Thomas Northcote Toller, Christ Sean, and Ondřej Tichy. Prague: Faculty of Arts, Charles University, 2014. https://bosworthtoller.com/30417.
Checked: 0