tín
- noun
- numeral
- adjective
-
Tín dagas,
- Bd. 1, 23; S. 485, 24.
-
Ðis is ðara týn hída bóc,
- Cod. Dip. Kmbl. v. 316, 33.
-
Mid tién bebodum,
- Past. 17; Swt. 125, 18.
-
Tién ceastro
Decapoleas,
- Wrt. Voc. ii. 26, 14.
-
Sume tén geár,
- Bt. 38, 1; Fox 194, 7.
-
Týn þúsend (téno ł teá ðúsendo,
- Lind.: tén þúsende, Rush.) punda, Mt. Kmbl. 18, 24.
-
Gelíc ðám týn fǽmnum (téwm hehstaldum,
- Lind.: tén fémnan, Rush.), 25, 1.
-
Mid týn (téum ł ténum,
- Lind.: tén, Rush.) þúsendum, Lk. Skt. 14, 31.
-
Týn (teá,
- Lind. Rush.) hreófe weras, 17, 12.
-
Teá síðum,
- Lind. 15, 8.
- Fram wintrum ténum, p. 8, 4.
- Teá ł téno hreáfo, p. 9, 8.
-
Of téum hehstaldum,
- Mt. Kmbl. p. 19, 16.
-
Teá monna látwu
decanus,
- Rtl. 193, 19.
-
Ðá gebulgon ða týne (téno,
- Lind.: ténu, Rush.) hí, Mk. Skt. 10, 41.
-
Ða hildlatan, týne ætsomne,
- Beo. Th. 5687; B. 2847.
-
Týna ealdor
decanus,
- Wrt. Voc. ii. 138, 4.
-
Næs tó ánum dæge, ne tó fífon, ne tó týnum, ne tó twéntigum,
- Num. 11, 19.
-
Aldormonn ofer téno
decanus,
- Rtl. 193, 21, 19.
-
Gif ðǽr beóþ týn rihtwísra,
- Gen. 18, 32.
-
Hæfde se ealwalda engelcynna týne getrymede,
- Cd. Th. 16, 24; Gen. 248.
-
Nigon hund wintra hæfde and týne, 71, 3; Gen. 1165. II a.
a set of ten :-- Týnum and twéntigum on ánum inne ætgædere restan let them sleep by tens and twenties in one house, R. Ben. 47, 7. II b. the number ten :-- Ðis tal under him hæfis óðer tal ðe tó ténum wið forecyme (a number that goes up to ten ),
- Mt. Kmbl. p. 3, 20.
-
Tele ðú óð ðæt ðú cume tó þrittiga, eft . . . tele óð týne (
count up to ten
),- Lchdm. iii.
228, 2.
- [Goth. taihun: O. Sax. tehan: O. Frs. tian, tien: O. L. Ger. tén, teiu, tian: O. H. Ger. zehan: Icel. tíu.]
Bosworth, Joseph. “tín.” In An Anglo-Saxon Dictionary Online, edited by Thomas Northcote Toller, Christ Sean, and Ondřej Tichy. Prague: Faculty of Arts, Charles University, 2014. https://bosworthtoller.com/30525.
Checked: 0