un-álífed
- adjective
-
Be unáliéfedes mæstennes onfenge. Gif mon on his mæstene unáliéfed swín geméte,
- L. In. 39 ;
- Th. i. 132, 11.
-
Unálýfedre willnunge
inlicitae concupiscentiae,
- Bd. 1, 27 ;
- S. 495, 9.
-
Ne sceal hé náht unáliéfedes dón, ac ðæt ðætte óðre menn unáliéfedes dót hé sceal wépan
qui nulla illicita perpetrat, sed perpetrata ab aliis deplorat,
- Past. 10 ;
- Swt. 61, 14.
-
Eall ðæt hié unáliéfedes ðenceaþ,
- 21 ;
- Swt. 155, 12.
-
Unálýfedne gesynscipe
inlicitum conjugium,
- Bd. 3, 22 ;
- S. 553, 25.
-
Ðone unálýfedan bryne mínra leahtra,
- Homl. Skt. ii. 23 b, 331.
-
Wiþsacaþ ðám unálýfdum gestreónum,
- Blickl. Homl. 53, 23.
-
Unáliéfde geþóhtas
cogitationes illicitas,
- Past. 13 ;
- Swt. 77, 21.
Bosworth, Joseph. “un-álífed.” In An Anglo-Saxon Dictionary Online, edited by Thomas Northcote Toller, Christ Sean, and Ondřej Tichy. Prague: Faculty of Arts, Charles University, 2014. https://bosworthtoller.com/32543.
Checked: 1