un-pleólíc
- adjective
-
Unpleólícre hit bið on lytlum scipe and on lytlum wætere, ðonne on miclum scipe and on miclum wætere,
- Prov. Kmbl. 29.
-
Augustinus cwæð, ðæt unpleólíc sý þeáh hwá lǽcewyrte ðirge; ac ðæt hé tǽlþ tó unálýfedlícere wíglunge, gif hwá ða wyrta on him becnitte, búton hé hí tó ðam dolge gelecge,
- Homl. Th. i. 476, 3.
-
Sume teolunga sind ðe man earfoðlíce mæg búton synnum begán, Petrus hæfde unpleólíce teolunge, and hé búton pleó tó his fixnoðe gecyrde,
- ii. 288, 25.
-
Ðás tácna sind dígle and unpleólíce,
- i. 306, 30.
Bosworth, Joseph. “un-pleólíc.” In An Anglo-Saxon Dictionary Online, edited by Thomas Northcote Toller, Christ Sean, and Ondřej Tichy. Prague: Faculty of Arts, Charles University, 2014. https://bosworthtoller.com/33607.
Checked: 1