welig
- noun [ masculine ]
-
Welig
salix
- Wrt. Voc. i. 285, 62.
-
Weliges leáf
- Lchdm. ii. 156, 1.
-
Welies
- 154, 22.
-
Ǽrest on ðone welig; of ðam welige
- Cod. Dip. Kmbl. iii. 223, 23.
-
Tó ðam greátan welige
- 438, 3.
On ðone ealdan myl[en] ðǽr ða welegas standaþ
- ii. 250, 10.
On welgum
in salicibus
- Blickl. Gl.
- Wrt. Voc. i. 228, col. 2
Bosworth, Joseph. “welig.” In An Anglo-Saxon Dictionary Online, edited by Thomas Northcote Toller, Christ Sean, and Ondřej Tichy. Prague: Faculty of Arts, Charles University, 2014. https://bosworthtoller.com/35020.
Checked: 2