wítnung
- noun [ feminine ]
-
Mǽgmorðres wítnung parricidii actio, . . . gebohtre scíre wítnung
ambitus judicium,
- Wrt. Voc. i. 21, 10, 12.
-
Geligra wítnung
incerta (incesti ?) judicium,
- ii. 49, 29.
-
Ðæs ic geléfe, ðætte ǽlc unriht wítnung sié ðæs yfel ðe hit déð, næs ðæs ðe hit þafaþ
apparet, illatam cuilibet injuriam non accipientis, sed inferentis esse miseriam,
- Bt. 38, 6 ;
- Fox 208, 20.
-
Ðæt hé on wítnunge stówe swungen wǽre, óþ ðæt hé swylte,
- Blickl. Homl. 193, 3.
-
Ðære synne tó wítnunge mínre unhýrsumnesse
ad puniendam inobedientiae meae culpam,
- Bd. 5, 6 ;
- S. 619, 22.
-
Ðonne seó sáwul bið tó hire wítnunge gelǽd . . . betǽht tó écere wítnunge,
- Homl. Th. i. 410, 24, 30.
- Helpan ðám forðfarenum ðe on wítnunge beóð,
-
Gefyl hié nú mid ðære wítnunga ðe ðú him geteohhod hæfdest,
- Ps. Th. 16, 13.
-
Búton wítnunge
without exacting a penalty,
- L. Edg. S. 1 ;
- Th. i. 270, 19.
-
Swerie hé (a criminal who has been punished) ðæt hé ǽfre wítnunge ne wrece,
- L. Eth. vii. 17 ;
- Th. i. 332, 22.
-
Áwend nú fram mé ðíne wítnunga (plagas tuas),
- Ps. Th. 38, 11.
- ii. 356, 12.
Bosworth, Joseph. “wítnung.” In An Anglo-Saxon Dictionary Online, edited by Thomas Northcote Toller, Christ Sean, and Ondřej Tichy. Prague: Faculty of Arts, Charles University, 2014. https://bosworthtoller.com/36302.
Checked: 1