wódlíce
- adverb
-
Ðám unþeáwfæsturn ðe wódlíce drincaþ, and heora gewitt árnyrraþ,
- Homl. Ass. 6, 145 :
- Homl. Skt. i. 13, 76 :
- L. Ælfc. C. 35 ;
- Th. ii. 356, 43.
-
Wódlíce ástyrode wið ðone hálgan.
- Homl. Ass. 79, 162.
-
Wódlíce geyrsod,
- Homl. Skt. ii. 25, 616.
-
Ðú þus wódlíce wilnast ceorles,
- i. 3, 396.
-
Hé mót wódlíce derian,
- Wulfst. 85, 5.
-
Ðam wulfe gelíc ðe wóðlíce ábíteþ ða sceáp,
- Basil admn. 6 ;
- Norm. 46, 23.
-
Ðæt óðer ðæra hospworda hé wiðsóc, ðæt hé deófol hæfde; ac hí wǽron witodlíce mid deófle áfylled, ðá ðá hí swá wódlíce tó ðam Hǽlende sprǽcon.
- Homl. Th. ii. 230, ii.
- Laym. 3201.
- Halliw. Dict.
Bosworth, Joseph. “wódlíce.” In An Anglo-Saxon Dictionary Online, edited by Thomas Northcote Toller, Christ Sean, and Ondřej Tichy. Prague: Faculty of Arts, Charles University, 2014. https://bosworthtoller.com/36391.
Checked: 1