wóhlíce
- adverb
-
Gif hié on ǽnigum ðǽle wólíce libban heora líf.
- Blickl. Homl. 109, 19.
-
Ða ðe ǽwbryce ne wyrceaþ wólíce (wóhlice, v. l.) and sceamlíce,
- Homl. Ass. 19, 140 :
- 29, 127.
-
Médsceattas áwendaþ wólíce ða rihtan dómas,
- Ælfc. T. Grn. 20, 32 :
- Basil admn. 9 ;
- Norm. 52, 20.
-
Seó lagu lahlíce gewítnode ða ðe wólíce singodon,
- L. Ælfc. P. 8 ;
- Th. ii. 366, 23.
-
Hé cwæð ðæt hé wurde wólíce swá getúcod,
- Homl. Skt. i. 21, 276.
-
Nú dó wé swýðe wólíce, gif wé ne wurðiaþ God,
- 13, 180 :
- 17, 233 :
- Wulfst. 105, 9 :
- Homl. Ass. 29, 264 :
- 102, 6.
Bosworth, Joseph. “wóhlíce.” In An Anglo-Saxon Dictionary Online, edited by Thomas Northcote Toller, Christ Sean, and Ondřej Tichy. Prague: Faculty of Arts, Charles University, 2014. https://bosworthtoller.com/36427.
Checked: 1