wyn-líc
- adjective
-
Hæfde hé hine swá hwítne geworhtne, swá wynlíc wæs his wæstm,
- Cd. Th. 17, 5 ;
- Gen. 255.
-
Onstæl wynlíc, fæger and gefeálíc,
- Exon. Th. 151, 17 ;
- Gú. 796.
-
Sunbearo, wuduholt wynlíc,
- 200, 1 ;
- Ph. 34 :
- 423, 22 ;
- Rä. 41, 26.
-
Óðer wæs swá wynlíc, wlitig and scéne, ðæt wæs lífes beám,
- Cd. Th. 30, 15 ;
- Gen. 467.
-
Fæger hleóðor, wynlícu wóðgiefu,
- Exon. Th. 414, 10 ;
- Rä. 32, 18.
-
Ic ðé swá sciénne gesceapen hæfde, wynlícne geworht,
- 85, 8 ;
- Cri. 1388.
-
Wynlice wætera þrýðe,
- Ps. Th. 77, 18.
-
Wæter wynlíco,
- Exon. Th. 194, 9 ;
- Az. 136.
-
Hé gemon tó oft wynlícran wíc,
- 444, 24 ;
- Kl. 52.
- Laym. 8090.
Bosworth, Joseph. “wyn-líc.” In An Anglo-Saxon Dictionary Online, edited by Thomas Northcote Toller, Christ Sean, and Ondřej Tichy. Prague: Faculty of Arts, Charles University, 2014. https://bosworthtoller.com/36930.
Checked: 1