a-deádan
- verb [ weak ]
-
Ádeádaþ
fatescit,
- Wülck. Gl. 408, 6.
-
Gif se líchama næfð mete, þonne forweornað hé and ádeádað,
- Hml. Th. i. 168, 32.
-
Wiþ springe ádeádedum . . . Lǽcedómas be ádeádedum líce . . . gif ðæt líc tó þon swíþe ádeádige ðæt þǽr gefélnes on ne sý,
- Lch. ii. 8, 7-14.
-
Ðætte se milte ðám monnum ádeádige oþþe of sié,
- 242, 23.
-
Wið ádeádodum magan and tácn ádeádodes magan,
- 158, 14.
-
Sáwul góde ádeádod,
- Hml. Th. i. 160, 15.
-
Hire lima ealle wurdon ádeádode,
- Hml. S. 31, 489.
Bosworth, Joseph. “a-deádan.” In An Anglo-Saxon Dictionary Online, edited by Thomas Northcote Toller, Christ Sean, and Ondřej Tichy. Prague: Faculty of Arts, Charles University, 2014. https://bosworthtoller.com/37489.
Checked: 0