á-drúgian
- verb [ weak ]
-
Ádrúgað (
aruit
) heorte mín,- Ps. Srt. 101, 5.
-
Wæstmas ádrúgiaþ,
- Bl. H. 59, 3.
-
Ádrúgade
exaruit,
- Mk. R. 4, 6.
-
Ðá wǽtan hrægel ádrugedon,
- Bd. 5, 12; S. 631, 25.
-
Míne bán ádrúchedon,
- Ps. L. 101, 4.
-
Hig ádrúwodon
aestuaverunt,
- Mt. 13, 6.
-
Ádrúwodon ðá hláfas swá swá stán,
- Hml. S. 23 b, 520.
-
Oþ ðæt ðæt dolh ádrúgie,
- Lch. ii. 208, 24.
-
Ðeáh wé treówu for hrædlíce tó ðǽm weorce dón ne mægen for grénnesse ǽr ðǽm ðe hí ádrúgien
tamen non repente in fabrica ponitur lignum, ut prius vitiosa ejus viriditas exsiccetur,
- Past. 445, 2.
-
Ðonne lungena wel ádrugode synd,
- Lch. ii. 216, 8.
-
Sǽ ádrúgaþ,
- Bl. H. 91, 27.
-
Ádrúwode seó sǽ xxx. míla,
- Shrn. 150, 21.
-
Seó eá ádrúwode him ætforan,
- Hml. S. 19, 96.
-
Ǽrþan þe ðæt flód mihte beón ádrúwod,
- Angl. vii. 36, 336.
-
Ádrúgie
desiccet,
- Wrt. Voc. ii. 139, 27.
Bosworth, Joseph. “á-drúgian.” In An Anglo-Saxon Dictionary Online, edited by Thomas Northcote Toller, Christ Sean, and Ondřej Tichy. Prague: Faculty of Arts, Charles University, 2014. https://bosworthtoller.com/37525.
Checked: 0