clǽn-líce
- adjective
- adverb
-
Ádríge clǽnlíce,
- Lch. ii. 214, 24.
-
Clǽnlíce ł bærlíce ł lútorlíce
perspicue,
- Mt. p. 10, 10.
-
Se sácerd sceal dón clǽnlíce and carfullíce Godes þénunga,
- Ll. Th. ii. 360, 25.
-
Hí Godes ðeówdóm clǽnlíce beeódan,
- Chr. 995; P. 129, 34.
-
Ðæt is ðonne ðæt hé sié clǽnes willan and goodes, ðæt hé clǽnlíce and ryhtwíslíce ongiete ðæt ðæt hé ongiete
pudica videlicet, quia caste intelligit,
- Past. 349, 3.
-
Ðæt wé úrne crístendóm clǽnlíce gehealdan,
- Wlfst. 112, 15.
-
Gif þǽr beón lǽs manna þonne þæt lamb mæge fretan, þonne nyme hé hys neáhgebúr . . . ꝥ hé mæge ꝥ lamb clǽnlíce fretan,
- Angl. viii. 322, 8.
Bosworth, Joseph. “clǽn-líce.” In An Anglo-Saxon Dictionary Online, edited by Thomas Northcote Toller, Christ Sean, and Ondřej Tichy. Prague: Faculty of Arts, Charles University, 2014. https://bosworthtoller.com/41800.
Checked: 0