eáþ-módlíce
- adverb
-
Ðæt hié ongieten ðæt hié mon tǽle, and ðæt eáðmódlíce geðafigen,
- Past. 151, 14: R. Ben. 17, 14.
-
Eáðmódlíce (eád-,
v. l.) humiliter,
- 22, 18.
-
Sancta Maria forhtode and bifigendre stefne eáðmódlíce ondswarode,
- Bl. H. 9, 19.
-
Gé eáðmódlíce (eád-, v. l.) his word gehýrað
obtemperanter illum audite,
- Bd. 2, 2; Sch. 117, 15.
-
Eáþmódlíce,
- Bl. H. 133, 7.
-
Eádmódlíce,
- 43, 15.
-
Ábúgaþ eádmódlíce (
suppliciter
) tó hálgum wefodum,- Coll. M. 36, 3.
-
Þá þe nolden ǽr tó his libbendum líchaman onbúgan, þá nú eádmódlíce on cneówum ábúgað tó his dǽdum bánum,
- Chr. 979; P. 123, 26.
-
Eádmódlíce
humiliter,
- Angl. xiii. 369, 50: 383, 255.
Bosworth, Joseph. “eáþ-módlíce.” In An Anglo-Saxon Dictionary Online, edited by Thomas Northcote Toller, Christ Sean, and Ondřej Tichy. Prague: Faculty of Arts, Charles University, 2014. https://bosworthtoller.com/43575.
Checked: 0