eáþ-módlíce
- adverb
- 
               Ðæt hié ongieten ðæt hié mon tǽle, and ðæt eáðmódlíce geðafigen, - Past. 151, 14: R. Ben. 17, 14.
 
- 
               Eáðmódlíce (eád-, v. l.) humiliter, - 22, 18.
 
- 
               Sancta Maria forhtode and bifigendre stefne eáðmódlíce ondswarode, - Bl. H. 9, 19.
 
- 
               Gé eáðmódlíce (eád-, v. l.) his word gehýrað obtemperanter illum audite, - Bd. 2, 2; Sch. 117, 15.
 
- 
               Eáþmódlíce, - Bl. H. 133, 7.
 
- 
               Eádmódlíce, - 43, 15.
 
- 
               Ábúgaþ eádmódlíce ( suppliciter ) tó hálgum wefodum,- Coll. M. 36, 3.
 
- 
               Þá þe nolden ǽr tó his libbendum líchaman onbúgan, þá nú eádmódlíce on cneówum ábúgað tó his dǽdum bánum, - Chr. 979; P. 123, 26.
 
- 
               Eádmódlíce humiliter, - Angl. xiii. 369, 50: 383, 255.
 
Bosworth, Joseph. “eáþ-módlíce.” In An Anglo-Saxon Dictionary Online, edited by Thomas Northcote Toller, Christ Sean, and Ondřej Tichy. Prague: Faculty of Arts, Charles University, 2014. https://bosworthtoller.com/43575.
Checked: 0