Bosworth Toller's

Anglo-Saxon

Dictionary online

ge-brúcan

Dictionary links
Add: [in Northern Gospels p. -bréc, -brǽc; pl. -brécon],
to-use food,
eat
Show examples
  • Gif huá ofðǽm gebrúcceð

    (mandu*-*cauerit) . . .

    Gif huælc gebrúcces (gibrúches.
      R.) . . . Sé ðe gebrúccað (-eð, R.), Jn. L. 6, 50, 51, 54.
  • Ðá ðe gibrúcað (utuntur) of ðǽm

    (apples),

      Rtl. 99, 4.
  • Gebrǽc

    edens,

      Lk. p. 11. 13.
  • Brúcende wæs ł gebréc

    edebat.

      Mk. L. 1, 6.
  • Hláfas gebréc (

    comedit) ðá néron geléfed him tó gebrúcanne (edere ),

      Mt. L. 12, 4.
  • Gié gebrécon

    (manducasiis). . . .

    Fadero úsero gebréicon . . . . Aldro iúero gebrécon,
      Jn. L. 6, 26, 31, 49.
  • Ðá flégende gebrécon (comederunt) ðá ilco, Mt. L. 13, 4. ꝥte ðú gebrúcca

    (manduces)

    eástro,
      Mk. L. 14, 12.
  • Búta gié gebrúcce, Jn. L. R. 6, 53. ꝥte gebrúcce (gibrúche, R.) ðás, Jn. L. 6, 5. ꝥte gebréce

    ut pranderet,

      Lk. L. ii. 37.
  • Gebrúcca manducare, Lk. L. 22, 15: Mt. L. 6, 25. þá hláfas wǽron fornumene and gebrocene

    panes consumti fuerunt,

      Gr. D. 145, 11.
to have or possess what gives pleasure, profit, &c. ,
to enjoy
Show examples
  • Gangað gé and þæs horses mid góde gebrúcað, forþon ic his þearfe næbbe,

      Gr. D. 15, 24.
  • Ðú úsig Ióhannes giléfes symbelcennesse ꝥte ué gibrúca

    nos Ióhannes concedis natalicia perfrui,

      Rtl. 56, 15.
  • Gebro[cen]

    fretus, i. functus,

      An. Ox. 2042.
  • [Swá ibrúce ic mine rice, ne scule gié mine mete ibite, O. E. Hml. i.
      233, 3.
  • O. H. Ger. ge-brúhan uti, fungi.
Full form

Word-wheel

  • ge-brúcan,