ge-grétan
-
Seó beó blósman gegrét,
- Angl. viii. 324, 13.
-
Man cyrican gegréte mid leóhte and lácum,
- Wlfst. 73, 20.
-
Ꝥ hí Godes cirican griðian and friðian, and mid leóhte and lácum hí gelóme gegrétan,
- Ll. Th. i. 326, 17.
-
Gódum gegrétan,
- B. 1861.
-
Mec longeðas lyt gegrétað,
- Gú. 287.
-
Seó ǽ ne gegrét þone rihtwísan mid nánum yfele, ac heó gewítnað þá unrihtwísan,
- Hml. S. 17, 19.
-
Ꝥte ðú mec ne gegroeta ł ne pínia
ne me torqueas,
- Lk. L. 8, 28.
-
Wísdóm mín mód mid his wordum gegrétte,
- Bt. 3, 1; F. 4, 18: B. 1979.
- Hé gegrétte hindeman síðe swǽse gesíðas, 2516: Fä. 15.
-
Nó hé mid hearme gæst gegrétte, æc cwæð þæt wilcuman Wedera leóde fóron,
- B. 1893.
-
Gegrétte
salutavit,
- Lk. L. R. 1, 40.
-
Hyt geríst ꝥ wé þá
regulares feriarum
mid leóðe gegrétun,- Angl. viii. 302, 6.
-
Gegroeta
salutare,
- Mk. L. 12, 38.
-
Gegroetæ,
- 15, 18.
-
Gegroeted wæs
salutatur,
- Lk. p. 3, 15.
-
Gegréttre róde
salutata cruce,
- Angl. xiii. 21, 779.
Bosworth, Joseph. “ge-grétan.” In An Anglo-Saxon Dictionary Online, edited by Thomas Northcote Toller, Christ Sean, and Ondřej Tichy. Prague: Faculty of Arts, Charles University, 2014. https://bosworthtoller.com/48159.
Checked: 0