Bosworth Toller's

Anglo-Saxon

Dictionary online

ge-hǽlan

  • preposition
Dictionary links
Add:
to heal, cure.
to heal a person
who is sick in body or mind
Show examples
  • Antecríst geuntrumað þá ðe ǽr hále wǽron; and hé nǽnne gehǽlan ne mæg, búton hé hine ǽrest áwyrde. Ac syððan hé þæne mann gebrocod hæfð, syðþan hé mæg dón swylce hé hine gehǽle . . . hé gebrocað mænigne man díhlíce, and gehǽlð eft ætforan mannum,

      Wlfst. 97, 10-18.
  • Ic wát míne sáule synnum forwundod, gehǽl þú hý,

      Hy. 1, 4.
  • Þone blindan þe on líchoman wæs gehǽled ge eác on móde,

      Bl. H. 21, 10.
  • Hé gehǽledum (gehǽlde,

    v. l.) gewitte (sanato sensu )

    árás,
      Bd. 4, 3; Sch. 366, 1.
  • Manige men on feforádle þurh þyses wǽtan onbyrignesse wurdan gehǽlde,

      209, 12.
  • Wǽron gehǽlede þrý fótádlige men þurh þone cýðere, Hml. Th. ii. 26, 19. (a α)

    to heal from, cure of a disease (prep. or gen. )

    :-- Hé sumne mann gehǽlde fram þám micclan fótádle,
      Hml. S. 24, 162.
  • Hé monge gehǽlde hefigra wíta, þe hine ádle gebundne gesóhtun,

      Gú. 857.
  • Heó wearð þurh ꝥ fram þæs blódes fléusan gehǽled,

      Hml. A. 187, 178.
to relieve of anxiety,
restore to peace of mind
Show examples
  • Is mín mód gehǽled, hyge ymb heortan gerúme,

      Gen. 758.
to heal a disease, wound, &c.
physical
Show examples
  • Þú gehǽldest míne ádla,

      Bl. H. 89, 3.
  • Lǽcecynn þe mid wyrtum wunde gehǽlde,

      Rä. 6, 12.
  • Monige ádle þurh ꝥ beóð gehǽlde,

      Bl. H. 127, 13: 209, 14.
of mental distress,
to relieve, remove anxiety, &c.
Show examples
  • Hé mé sára gehwylc gehǽlde, hygesorge,

      Gú. 1219.
  • God mæg gehǽlan hygesorge heortan mínre,

      Cri. 174.
to mate safe, save a person
Show examples
  • Hé þearfigendra sáwla gehǽleð

    animas pauperum salvas faciet,

      Ps. Th. 71, 13.
  • Sió Segor gehǽlde Loth fleóndne. Swá déð sió Segor ðæs medemestan lífes: ðá ðe hire tó befleóð hió geheálð,

      Past. 399, 15.
  • Cóm ic ꝥ ic gehǽle (

    saluificem

    ) middaneard,
      Jn. 12, 47.
  • Ꝥ middaneard sý gehǽled (

    saluetur

    ) þurh hine,
      3, 17.
  • Gehǽled bið

    saluabitur,

      Jn. L. 10, 9: Chr. 1067; P. 202, 14.
  • Þurh hire beorþor sceolde beón gehǽled eall wífa cynn and wera,

      Bl. H. 5, 23.
  • Þá hálgan ǽr Crístes cyme . . . wurdan mid his ǽriste gehǽlde,

      81, 32.
  • Mannes Sunu cóm tó gehǽlenne (

    salvare

    ) ꝥ forwearð,
      Mt. 18, 11.
  • Feáwa synt þe synt gehǽlede (saluantur), Lk. 13, 23. II a. to save from something :-- Gehǽl mé of ðisse tíde

    saluifica me ex hora hac,

      Jn. 12, 27.
  • Mé wið blódhreówes weres bealuwe gehǽle

    de viris sanguinum salva me,

      Ps. Th. 58, 2.
to hail, salute
Show examples
  • Hé þone cniht gehǽlde (-hálette, v. l.) and him bebeád

    puero resalutato praecepit,

      Gr. D. 36, 27.
Etymology
[Goth. ga-hailjan to heal: O. Sax. gi-hélian to heal; to save: O. H. Ger. gi-heilen sanare; salvare.]
Similar entries
v. ge-hǽled.
Full form

Word-wheel

  • ge-hǽlan, prep.