ge-máhlíce
- adverb
-
Gemálíce
importune,
- Wrt. Voc. ii. 85, 44.
-
Gemáhlice (-máglíce. Hpt. Gl. 475, 39)
procaciter, i. inpudenter,
- An. Ox. 2945.
-
Þæt hí ná gedyrstlǽcan gemáhlíce [procaciter) bewerian ꝥ heom gesawen bið,
- R. Ben. I. 18, 2.
-
Gemáh[líce]
pertinaciter (perseverare in precibus),
- An Ox. 3391;
perseveranter,
- Hpt. Gl. 486, 4.
-
Hé bæd gemáhlíce Paulum ꝥ hé hine gehǽlde,
- Hml. S. 29, 53.
-
Þá þearfan swýðe gemáhlíce (importune) bǽdon ꝥ se biscop him sum þing syllan sceolde. Gr. D. 63, 30 Sum fugel swíþe gemáglice
(importune)
gefeól on þæs hálgan mannes andwlitan,- 100, 20.
Bosworth, Joseph. “ge-máhlíce.” In An Anglo-Saxon Dictionary Online, edited by Thomas Northcote Toller, Christ Sean, and Ondřej Tichy. Prague: Faculty of Arts, Charles University, 2014. https://bosworthtoller.com/48818.
Checked: 0