ge-sécan
-
Ðene ðú gesóhtes rím
illum quem quaerebas numerum,
- Mt. p. 4, 4.
-
Fram ðreátum gesóht wæs
a turbis quaesitus,
- Jn. p. 4, 17.
-
Ðe wiðerworda gisóhte (gesóhta, L., gesóhte, Wrt. Voc. ii. 74, 2) iówih
Satanas expetvit uos,
- Lk. R. 22, 31.
-
Gesóhte rest
quaerens requiem,
- Mt. L. 12, 43.
-
Gesóhton leás witnessa
quaerebant falsum testimonium,
- 26, 59.
-
Gesécæn hí him sǽmend,
- Ll. Th. i. 30, 18.
-
Sceal fǽmne hire freónd gesécean,
- Gn. C. 44.
-
Gié nællað gesoeca hwæd gié geete, Lk. L. R. 12, 29. (2 a) to ask for as a favour or a right, to make a claim in respect to :-- Geséce se ǽbǽre þeóf ꝥ ꝥ hé geséce . . . and sé þe ofer þis stalige, geséce ꝥ hé geséce
perquirat abere þeóf quicquid perquirat. . . qui deinceps furabitur, querat quicquid querat,
- Ll. Th. i. 390, 27-392, 2 : 268, 22-23.
-
Þæs ne sý nán forgifnes, gesécen ꝥ hí gesécen,
- 276, 3.
-
ÞUNERTAIN ealra wítegena blód sý gesóht (inquiratur) . . . swá bið gesóht
(requiretur)
fram þisse cneórysse,- Lk. ii. 50, 51.
-
Ðǽm micel gesald wæs, micel bið gesóht from him,
- Lk. L. R. 12, 48.
-
Hiá gesóhton ðec tó gestǽnane
quaerebant te lapidare,
- Jn. L. 11, 8.
-
Ðá uuðuuto gefrugnun ł gesóhton mið him
scribas conquirentes cum illis,
- Mk. L. 9, 14.
-
Ðú gesécst
adibis,
- Wrt. Voc. ii. 3, 33.
-
Gesécan
adire,
- 2, 55. (i) to go to a person
-
Ic for láre intingan eów hér gesóhte,
- Hml. S. 23 b, 71.
- Þá gesóhtan hié hine and him þæt wundor sægdon. Bl. H. 199, 28.
-
Hé ús wile on dómes dæg gesécean,
- 123, 33.
-
Godes Sunu hié hæfde gesóht,
- 13, 3.
-
Gesóhte
uisitauit,
- Lk. L. R. l, 68.
-
Hé ús gesóhte hider on middangeard,
- Bl. H. 129, ii: ii. 34.
-
Ús gesécean mid lufan,
- 119, 30.
- Hanna hiene æt þǽm fæstenne gesóhte mid xx M. Ors. 4, 5 ; S. 168, 30.
-
Þá gesóhton hié hié mid firde
patriam bello cinxerunt,
- 4, 4; S. 164, 29.
-
Be ðon ðe mon óðerne on ciricean geséce . . . Gif . . . hine man þǽr séce oþþe yflige,
- Ll. Th. i. 248, 14.
-
Þæt hé hine wolde mid fyrde tó gefeohte gesécan
bellum indicens,
- Bd. 2, 12; Sch. 153, 18.
-
Sé þe ꝥ nolde, þæt hié wolden þá mid gefeohte gesécan
denuntians contradictorem pacis bello impetendum,
- Ors. 3, l; S. 94, 25.
-
Nǽnig næs tó ðæs untrum ðe hine gesóhte, ꝥ hé sóna hǽlo ne onfénge,
- Bl. H. 223, 24.
-
Gesóhton þá hláfordas Rómáne
(Romam deferuntur
], and hí him gefylstan, Ors. 4, 3; S. 162, 20. -
Gif landleás man his mágas geséce,
- Ll. Th. i. 204, 6.
-
Gif hwilc þeóf gesóhte þone cing . . . ꝥ hé hæbbe nigon nihta fyrst,
- 222, 26: 230, 7.
- Hé wolde gesécan helle goda . . . and biddan ꝥ hí him ágeáfan eft his wíf. Bt. 35, 6 ; F. 168, 13.
-
Ic þé (God) gesóht hæbbe
ad te mihi redeundum esse sentio,
- Solil. H. 12, 10.
- (dd) where the object sought is given
Seó þeód gesóhte Ecgbryht him tó friþe and tó mundboran,
- Chr. 823; P. 60, 18.
-
Germanie gesóhton Agustus ungeniédde him tó friþe,
- Ors. 5, 15 ; S. 250, 14.
-
Ne geséce nán man þone cyng for nánre sprǽce,
- Ll. Th. i. 266, 9.
-
Lǽrde hé his sunu þæt hé him ongeán fóre, and hiene him tó friðe gesóhte,
- Ors. 5, 12; S. 242, 32.
-
'Ne mægon gié mec nú fylge ł soeca (
sequi), ðú gesoecas (sequeris) æfter ðon.' For huon ne mægo ic ðec gesoeca (gisoecan, R., sequi )
.- Jn. L. 13, 36-37.
-
Gesoec (gisoecas, R. ) mec
sequere me,
- 21, 19.
-
Mec gesoeca
me sequatur,
- 12, 26.
-
Þǽr wunian mót sé þá stówe geséceþ,
- Bl. H. 105, 2.
-
Þone innoþ geceás and gesóhte úre Drihten,
- II. 21.
-
Hé férde mid swá mycclan here swá nǽfre ǽr þis land ne gesóhte,
- Chr. 1085; P. 215, 37.
- Þæt wǽron þá ǽrestan scipu Deniscra monna þe Angelcynnes lond gesóhton, 787 ; P. 54, 7.
-
Nis ꝥ nǽnig mán ꝥ þurfe þone deópan grund þæs hátan léges gesécean, Bl. H. 103, 16. (a
a) to attend
a meeting, ceremony, &c. :-- Nán man swá dyrstig ne sý, ꝥ hé áðor oððe cýpinge wyrce, oððe ǽnig mót geséce,- Cht. E. 231, 22.
-
Gá (se tihtbysiga man) tó þám ordále. And gif se ágena frígea nelle ꝥ ordál gesécean,
- Ll. Th. i. 294, 19.
- (a β) of animals or moving things
Nis nán tó þæs lytel ǽwelm ꝥ hé þá sǽ ne geséce,
- Bt. 24, l ; F. 80, 25.
-
Ðá sægde se bisceop ꝥ . . . ne fugel ne wildeór ne nǽnig ǽtern wyrm ꝥ hér dorste gesécean (
adire
) ðá hálgan gemǽro,- Nar. 28, 7.
-
Swá swá on his freólstíde his byrgene geséhð, hé gewent gesundful ongeán,
- Hml. Th. i. 564, 33.
-
Ðá gesahte (-sóhte?) hé ðínes fæder líc,
- Cht. Th. 173, 7.
-
Gif hé friðstówe geséce,
- Ll. Th. i. 46, 25: 340, 10: 332, 16.
-
Gif hwá þára mynsterháma hwelcne for hwelcre scylde geséce,
- 60, 24.
-
Gif hwelc mon cirican geséce,
- 64, 20.
-
Þá scipu tóscuton and hé ðone grund gesóhte mid horse mid ealle
he went to the bottom horse and all,
- Hml. Th. ii. 304, 28.
-
Híwǽron sóna deáde swá hí eorðan gesóhtan (
solo adlidebantur),
- Bd. I. 12; Sch. 35, 4.
-
Gif hí Cwicchelmes hlǽwe gesóhton þet hí nǽfre tó sǽ gán ne sceoldan,
- Chr. 1006; P. 137, 6.
-
Oð ðæt seó ex sý gesóht, Lch. iii. 2, ll. (cc) of motion in ships,
to reach land :-- Sóna swá ðæt forme scip land gesóhte (came to anchor) . . . Þá cóm se cyning self mid his scipe, and land gesóhte (landed ),
- Ors. 4, 5; S. 166, 9-16.
-
Hié ne dorston þæt land náwer gesécan on þá healfe
they durst not land anywhere on that side,
- Chr. 918 ; P. 98, 26.
-
Libras tuoege téno libras gesóhte
mna tua decent mnas adquisivit,
- Lk. L. R. 19, 16.
-
Þ hí nǽfre feorh ne gesécean . . . ꝥ hé nǽfre ꝥ feorh ne geséce
nunquam sibi uitam adquirant . . . numquam sibi uitam impetret,
- Ll. Th. i. 392, 1-3.
-
Þ hí nǽfre feorh ne gesécen, búton se cyningc him feorhgeneres unne,
- 268, 24.
-
Æfter tíd ꝥ gesóhte from drýum
secundum tempus quod exquisierat a Magis,
- Mt. L. 2, 16.
Bosworth, Joseph. “ge-sécan.” In An Anglo-Saxon Dictionary Online, edited by Thomas Northcote Toller, Christ Sean, and Ondřej Tichy. Prague: Faculty of Arts, Charles University, 2014. https://bosworthtoller.com/49610.
Checked: 0