ge-seón
- verb [ contracted ]
-
Þú gesége crevisti, geseah
crevit,
- Wrt. Voc. ii. 20, 54, 55.
-
Ne gesyhþ sé nǽfre
he will remain blind for ever.
- Bl. H. 153, 22.
-
Hé sóna geseh
he at once recovered his sight,
- 15, 27.
-
Láreów, ꝥ ic geseó (gesii, L., gisié, R. )
Lord, that I might receive my sight
(A.- V.), Mk. 10, 51.
- Hí his eágan ástungon . . . eft Gode fultomiendum hé meahte geseón. Chr. 797 ; P. 56, 12.
-
Beóð onforan eágan, ne magon geseón,
- Ps. Th. 113, 13.
- Mihte he mid þan óþron eágan geseón. Guth. 98, 4.
-
Ðú gesiist (-sihst,
- R.)
-
Fader ðín gesiið (-syhð,
- W.S., -síð, R.) in dégelnisse, 6, 4.
-
Ne sciolon geseá (ne geseóþ,
- W.S., R.), 13, 13.
-
Ic gesié heofonas
videbo caelos,
- Ps. Srt. 8, 4.
-
Gif þú gesyxt (-sihst,
v.l.
) wulfes spor ǽr þonne hyne,- Lch. i. 360, 19.
-
Ðú gesíst,
- Mt. p. 12, 4.
-
Þ folc wundrað þæs þe hit seldost gesiehð,
- Bt. 39, 3; S. 126, 22.
-
Geseohð,
- 41, 1; S. 141, 18.
-
Ic þé mínum eágum geseah,
- Gen. 820.
- Mon gewundodne monn ne geseah. Bt. 15 ; F. 48, 16.
-
Hig gesáwon (-ségon, -seágon,
v.ll.
) ǽnne weg,- Mart. H. 44, 18.
-
Gesǽgon, El. 68. (l a) where the subject is inanimate :-- Þé gesáwon ýþa. Ps. Th. 76, 13. (l b) where seeing implies life :-- Hí sunnan ne geseóð syððan ǽfre, Ps. Th. 57, 7. (l c) irregular constructions :-- Hé geseah swá swá scínende sunne
he saw what looked like sunshine, it seemed to him as if the sun were shining.
- Hml. S. 23 b, 741.
-
Þǽr geláðe mid him leng ne mihton geseón tósomne (
they could not keep in sight of one another
?); síð wæs gedǽled,- Exod. 207. ¶
-
Wunderleca nǽdran wǽron gesewene (-seogene,
v.l.
) on Súþ-Seaxna londe,- Chr. 773; P. 50, 22.
-
Þonne biþ ús gesawen (-sewen,
v.l.
) þæt ús ǽr gesǽd wæs.- Wlfst. 3, 17.
-
Ing wæs ǽrest mid Eást-Denum gesewen secgum,
- Rún. 22.
-
Þú gesihst weallas blícan,
- Sal. 234.
-
Hé freán gesihð faran,
- Cri. 925.
-
Mon geseah hine hreófe clǽnsian,
- Bl. H. 177, 15.
-
Þǽr hé þæt wíf geseah stondan,
- Gen. 547: Ho. 50.
-
Geseah hé rinca manige swefan,
- B. 728.
-
Swá ic ǽfre ne geseah ǽnigne mann þé gelícne steóran,
- An. 493.
-
Hé hine geseah on singalum gebedum beón ábysgadne,
- Bd. l, 7; Sch. 20, 2.
-
Ic þé geseah murciende,
- Bt. 5, I ; F. 8, 28.
- Gé geseóþ grówende eorþan wæstmas. Bl. H. 59, 2.
-
Hí geseóð egefulne þone ðe hí eádmódne forhygedon,
- Hml. Th. i. 300, 19.
-
Hyne nán man yrre (yrne?) geseah ne ungeornfulne tó Crístes þeówdóme,
- Guth. 92, 23 : Gú. 1026.
-
Mon geseah hine blinde onlýhtende,
- Bl. H. 177, 15.
-
Hé geseah Símón fleógendne,
- 189, i. Wé
-
Dó þú ðá lǽcedómas swilce þú þá líchoman gesié,
- Lch. ii. 84, 15.
-
Ǽr hé geseó his wíf and his bearn sweltende,
- Bt. 10; F. 28, 39.
-
Þ hí gesáwon mannes blód ágoten,
- Ors. l, 2 ; S. 30, 9.
-
Hí gefégon þæs þe hí hyne gesundne geseón móston,
- B. 1628: 1998.
-
Wǽron geseowene (-sawenæ,
v.l.
) fýrene dracan on þám lyfte fleógende,- Chr. 793; P. 55, 34. (3 a) with complementary phrase :-- Hé
-
Ic láfe geseah mínum hláforde beran,
- Rä. 57, 10.
-
Heó geseh niman hyre cild,
- Hml. Th. i. 146, 10.
-
Ic mæg heonon geseón hwǽr hé sylf siteð,
- Gen. 666.
-
Þæt synfull gesyhð,
- Ps. Th. 111, 9.
-
Þ te gesiis (gisæh, R., geseah, W.S.), þ getrymeð
quod vidit, hoc testatur,
- Jn. L. 3, 32.
-
Þára rícra manna unþeáwas manige men geseóþ,
- Bt. 27, I ; F. 94, 27.
-
Hí ofsleáþ þá áwergdan . . . þonne geseóþ ealle gesceafta úres Drihtnes mihte, þeáh hié nú mennisce men oncnáwan nellan,
- Bl. H. 95, 9.
-
Ic gesæh unrehtwísnisse in cestre,
- Ps. Srt. 54, 10.
-
Þú gesége fyrenfulra wíte,
- Ps. Th. 90, 8.
-
Þæt folc þis wundor geseah,
- Bl. H. 15, 29.
-
Símón wearþ fǽringa geong cniht, and sóna eft eald man . . . þá Nerón ꝥ geseah,
- Bl. H. 175, 6.
-
Hí mín sylfes weorc gesáwon mid eágum,
- Ps. Th. 94, 9.
-
Geségon,
- Cri. 1154.
-
Hí ꝥ oncnáwan ne mihton ꝥ hié þǽr gesáwon,
- Bl. H. 105, 29.
-
Gesáwun (geségon ł geséende,
- L., gességon, R. ), Mt. 26, 8.
-
Þá hig gesáwon (geséende,
- L., geségnn, R. ) þá eorþbifunge, 27, 54.
-
Geseón morðorbealo mága,
- B. 1078.
-
Sibbe synfulra gesiende,
- Ps. Srt. 72, 3.
-
Him þæt wundra mǽst gesewen þúhte
it seemed to him the greatest wonder seen, Go.
1101.
-
Sé ðe mon gesihð ðæt stronglic weorc wyrcð,
- Bt. 16, 3; F. 54, 28.
-
Geseó wé þæt oft gelimpeþ ꝥ . . . ,
- Bl. H. 125, 9.
-
Hié geseóð hú God þá stówe weorþaþ,
- 129, 25.
-
Fyrd geseah hú hlifedon seglas,
- Exod. 88.
-
Hé geseah þæt gé . . . wíte legdon,
- Gú. 684.
-
Wé gesáwon þæt . . . ,
- Dan. 474.
-
Eágan míne gesáwon hú ýða gelaac . . . gangeð,
- Ps. Th. 118, 136.
-
Ic geseó ꝥ þás bróþor synd geswencede,
- Bl. H. 233, 25.
-
Ic on his gearwan geseó þæt hé is ǽrend-secg,
- Gen. 657.
-
Ðú gesyhst þæt ic swá dyde,
- Ps. Th. 58, 4.
-
Geréfa mín . . . geseóð þæt mé of brýde bearn ne wócon,
- Gen. 2184.
-
Wé gesióð þætte heofonsteorran ealle efenbeorhte ne scínað,
- Met. 20, 231.
-
Hé geseah ꝥ hié nǽnige bóte dón noldan,
- Bl. H. 79, 7.
-
Eówer fela geseah þæt wé þrý sendon,
- Dan. 412.
-
Sóna gesáwon ceorlas þæt wæs brim blóde fáh,
- 3. 1591.
-
Dryhten forðlócað ofer bearn monna þæt hé gesié hwæðer sié ongietende oððe soecende God,
- Ps. Vos. 13, 2.
-
Ne magon gé gesión ꝥ hé spyraþ æfter fuglum?,
- Bt. 39, l; F. 210, 28.
-
Geseón,
- Gen. 611.
-
Hé mæg geseón, þonne hé on þæt sinc starað, þæt ic gódne funde beága bryttan,
- B. 1485.
-
Magon wé geseón and oncnáwan and swíþe gearelíce ongeotan ꝥ þisses middangeardes ende swíþe neáh is,
- Bl. H. 107, 22.
-
Hé wæs geseónde þæt seó bǽr wæs gesigefæsted,
- 151, 8.
-
Tó hwí gesihst þú (gesiistú,
- L., gesihstú, R.) ꝥ
-
Æghwilc þára þe gesihþ (gesís,
- L.)
-
Rǽre úp þín heáfod and geseoh þis ꝥ Simón déþ,
- Bl. H. 187, 35 : 241, 32.
-
Ácer égan mín ðæt hié ne gesén ídelnisse,
- Ps. Srt. 118, 37.
-
Hé biþ þám yflum egeslic tó geseónne
he will be awful f or the evil to look at, Crl.
920.
-
Dryhten gesyhð þá eádmédu
Dominus humilia respicit,
- Ps. Th. 112, 5.
-
Mín eádmédu geseah
vide humilitatem meam,
- 118, 153.
-
Smeá and geseoh (gesægh, L., gisih, R.)
scrutare et uide,
- Jn. 7, 52.
-
Geseoh,
- An. 1283.
-
Gesæh (lóca,
- W.S.) in hú
-
Geseóð hú cyme weorc Drihten worhte,
- Ps. Th. 65, 4.
-
Gesegende (séende,
- R., lóciende, W.S.) ne sciolon geseá, Mt. L. 13, 13.
-
Wæs hé mid þǽre godcundan gife gesewen (-sawen, v.l.) and gemildsod
diuina gratia respectus,
- Bd. I. 7 ; Sch. 20, 5.
-
Eft ic eów geseó (gesiúm ł gesié,
- L., gesióm, R.), Jn. 16, 22.
-
Hí God geseóð (geseás,
- L.), Mt. 5, 8: Bl. H. 13, 27.
-
Ic wát hé mé bebeád, þá ic hine néhst geseah,
- Gen. 536.
- Hé mæg geseón sweglcyning, 2658 : Ph. 675.
-
Nú gé móton gangan Hróðgár geseón,
- B. 396.
-
Þæt ic líf æfter óðrum geseó and geséce
that I go to another world after this one;
- Hy. 4, 31.
-
Gewiton him þá wígend wíca neósian, Frysland geseón,
- B. 1126.
-
Gif hwelc mon mæge gesión ðá birhtu þæs heofonlican leóhtes mid hlúttrum eágum his Módes
hanc quisquis poterit notare lucem,
- Bt. 34, 8; F. 146, 2.
-
On him Dryhten gesihð firenbealu,
- Cri. 1275.
-
Sum spearca sóþfæstnesse ðára þe ðe wit ǽr ne gesáwon,
- Bt. 35, 5 ; F. 164, 3.
-
Geseón on him selfum synne genóge,
- Cri. 1265: 1314.
-
Wénaþ þá dysigan ꝥ ǽlc mon sié blind swá hí sint, and ꝥ nán mon ne mæge seón (gesión,
v.l.
) ꝥ hí gesión ne magon,- Bt. 38, 5 ; F. 206, 21.
-
Þæs ðe mé geþúht is and ic gesewen hæbbe
ut ego mihi videor perspexisse,
- Bd. I. 25 ; Sch. 55, 5.
-
Gesihð hé þá dómas wonian,
- Gú. 27.
-
Geseoh gif ic on swiculne weg eóde,
- Ps. Th. 138, 21.
-
Ðæt ic gesé willan Dryhtnes,
- Ps. Srt. 26, 4.
-
Hé heora þearfe forgeaf, oð þæt hé gesáwe hwæt hé him dón wolde, Bd. I. 25 ; Sch. 53, 3. (2 a)
to read in a narrative
:-- Þá geseah ic þá gedriht in gedwolan lifgan,- Dan. 22.
-
Hér wearð Eádwine cining ofslagan . . . and hí fordydan eall Norðhymbra land. Þá ꝥ Paulinus geseah,
- Chr. 633; P- 25. 33-37.
-
Þás þing geseónde,
- 1087; P. 223, 15.
-
Ic geseóm (gisióm,
- R., mé þyncð, W.S.) ꝥte ðú arð uítga, Jn. 4, 19.
-
Ic geseó ꝥ ðé is nú frófre máre ðearf þonne unrótnesse,
- Bt. 3, 3; F. 6, 15.
-
Hé geseah (-sægh,
- L.) ꝥ hé wæs áwǽged, Mt. R. 2, 16: Gen. 1270.
-
Geseóð þæt ic ána eom,
- Deut. 32, 39.
-
Gesiáð,
- Ps. Srt. ii. p. 196, 7.
-
Wé woldun þú gesáwe þæt. . . ,
- Gú. 439.
-
Geseón hwæðer him mon sóð þe lyge sagað, Cri. 1307. ¶ in the passive,
to seem;
videri :-- Þæs þe mé geþúht and gesawen is,- Bd. l, 25 ; Sch. 55, 4.
-
Þæt hé þám cúðum and þám uncúþum wæs gelíce gesegen
ita ut extra humanam naturam notis ignotisque esse videretur,
- Guth. Gr. 170, 177 : 163, 40.
-
Huæt ðé gesegen is (þincþ, W.S., ðynceð, R.)
quid tibi videtur?,
- Mt. L. 17, 25.
-
Þ geséen bið hæfis
quod videtur habere,
- 25, 29.
-
Þá þe hiora andlyfene needþearfiico gesawen wǽron
(uidebantur),
- Bd. l, 26; Sch. 57, 4.
-
'Ic sende tó þé Andreas, and hé þé út álǽt.' Swá mé Drihten tó cwæþ, ic gesié (
I experience just what the Lord said I should
], Bl. H. 237, 36. -
For hwon wást þú weán, gesyhst sorge ?,
- Gen. 877.
-
Geseóð sorga mǽste synfá men sárig-ferðe,
- Cri. 1082.
- Blǽdes and blisse þe hý geseóð, 1257.
-
Wǽre hié fundon, wuldor gesáwon, hálige heáhtreówe,
- Exod. 387.
- Hí bóte gesáwon, 582.
-
Ðú gesee ðá gód sind,
- Ps. Srt. 127, 5.
-
Geseán gebrosnunge
videre corruptionem,
- 15, 10.
-
Gesián dægas góde,
- 33, 10.
-
Swegldreámas geseón,
- Cri. 1349.
-
Þá mé on fægere geseóð
videbunt me,
- Ps. Th. 118, 74.
-
Þǽr hí on gesáwon ealle
in conspectu omnium,
- 105, 35.
-
Geseoh on mé
respice in me,
- 68, 16.
-
Hé wæs geseónde on norðanweardne þisne middangeard,
- Bl. H. 209, 30.
-
Gesih (warna,
- W.S.) ðú ꝥ
-
Lóca ł geseh (gesech,
- R. ), Mt. L. 8, 4.
-
Geseáð (geseaeþ, R., warniaþ, W.S.) ꝥte nán nyte
videte ne quis sciat,
- 9, 30.
-
Geseóð gé ꝥ hé ǽrestcymeð procurate ut ipse prior adueniat, Bd. 2, 2 ;
Sch.
- 117, 10.
-
Ne hí for áwyht eorþan cyste þá sélestan geseón woldan
et pro nihilo habuerunt terram desiderabilem,
- Ps. Th. 105, 20.
Bosworth, Joseph. “ge-seón.” In An Anglo-Saxon Dictionary Online, edited by Thomas Northcote Toller, Christ Sean, and Ondřej Tichy. Prague: Faculty of Arts, Charles University, 2014. https://bosworthtoller.com/49631.
Checked: 0