ge-þreátian
- verb [ weak ]
-
Þæs middaneard is for miclum geswenct and mid manegum earfoðnyssum yfele geþreátod,
- Hml. S. 28, 166.
-
Þeód wæs oflysted metes ... hungre wǽron þearle geþreátod,
- An. 1117.
-
Sua chuá ðec genédes ł geðreátas (
angariaberit
) míle straedena.- Mt. L. 5, 41.
-
Geþreátod and geníded
invitus,
- Wrt. Voc. ii. 44, 59.
-
Ðonne ús se deáð tó forðsíðe geðreátað,
- Hml. Th. i. 414, 31.
-
Gif mon ceorles mennen tó nédhǽmde geþreáteð,
- Ll. Th. i. 78, 12.
- Gif mon wífmon tó niédhǽmde geþreátige, 18.
-
Þæt hí ðá crístenan tó heora mánfullum offrungum geðreátodon,
- Hml. Th. i. 434, 5.
-
Nǽfre þú geþreátast þínum beótum, ne wíta þæs fela gegearwast, þæt ic þeódscipe þínne lufie,
- Jul. 176.
-
Þone earman ne magon his iermða geðreátigan and geeáðmédan
pauperis elationem nec illata paupertas inclinat,
- Past. 183, 15.
-
Ðá ðe beóð swá áheardode on unryhtwísnesse ðæt hí mon ne mæg mid nánre ðreáunge geðreátian (cf. mid nánre swingellan gebétan
neque per flagella corrigere, 9) qui flagella contemnunt,
- 263, 5.
-
Swelce sió geðyld hæbbe ðæt mód geðreátod and gecafstrod
quando animum patientia intra se frenare compellit,
- 218, 22.
-
Swá se lég wearð geðreátod þurh Sanctes Martines gebedu ꝥ hé nǽnigum óðrum ærne sceþþan ne mihte,
- Bl. H. 221, 15.
-
Wæteregesa sceal geþýd and geþreátod liþra wyrðan,
- An. 436.
-
Geðreátas ł forcýðas increpat, Mt. p. 19, 11:
arguit,
12. -
Giðreátað,
- Jn. R. 8, 46.
-
Geðreádas,
- Lk. p. 6, 15.
-
Geðreadade
increpauit,
- Mt. L. 8, 26: 20, 31.
-
Geðreátadon,
- 19, 13.
-
Giðreáta (geðreát, L.)
increpa,
- Lk. R. 19, 39.
-
Geðreádtaige
increpare,
- Mk. L. 8, 32.
-
Ðæt se earma úpáhafena sié mid his wordum geðreátod and gescended
ne in paupere elationem feriat,
- Past. 183, 14.
-
Geðreátad
increpata.
- Lk. p. 6, 9.
-
Bið geðreátad
arguitur,
- Mk. p. 4, 2. ¶ strongforms of the participle occur in the Lindisfarne Gospels :-- Wéron geðreátne, Mt. L. 20, 31.
-
Wéron geðreáten
increpantur,
- Mk. p. 3, 15.
-
Geðreátnum
increpatis,
- 2, 17.
Bosworth, Joseph. “ge-þreátian.” In An Anglo-Saxon Dictionary Online, edited by Thomas Northcote Toller, Christ Sean, and Ondřej Tichy. Prague: Faculty of Arts, Charles University, 2014. https://bosworthtoller.com/50144.
Checked: 0