sácerd-hád
-
Sácer[d]hád
sacerdotium,
- An. Ox. 2031.
-
Biscophád, sácerdhád
flamimin(i)um, i. sacerdotium,
5056. -
Ne sý nán sácerdhádes man, ne lǽwedes hádes þe má . . . ,
- Ll. Th. ii. 412, 27; 408, 6.
-
Þám preóste
(clerico) hé cwæd, '. . . ne genéð þú nǽfre ꝥ þú gá tó þám hálgan háde, oððe máran underfó þonne þú nú hæfst; sóðlíce on swá hwilcum dæge swá þú geþrístlǽcst ꝥ þú underféhst þone hálgan sácerdhád (sacrum ordinem) sóna þú bist mid deófles anwealde gehæftniáded'. . . Hé geseah ꝥ geongran men sácerdhád underféngon (wǽron gesette on hálgum sácerdhádum, v. l. in sacris ordinibus positi )
. . . and eóde baldlíce tó þám hálgan sácerdhád,- Gr. D. 135, 7-31.
-
Sácer(d)hádas
flamina,
- An. Ox. 2, 56.
- Cf. preóst-hád.
Bosworth, Joseph. “sácerd-hád.” In An Anglo-Saxon Dictionary Online, edited by Thomas Northcote Toller, Christ Sean, and Ondřej Tichy. Prague: Faculty of Arts, Charles University, 2014. https://bosworthtoller.com/57463.
Checked: 0