Bosworth Toller's

Anglo-Saxon

Dictionary online

ǽ-fæst

Grammar
ǽ-fæst, (ǽw-, eáw-, -fest).

religiousmarried

Entry preview:

Add: religious Se ǽwfæsta religiosus wer Laurentius, Gr. D. 12, 17. Mynstermen and widwan eáwfæstes lífes, Ll. Th. ii. 440, 27. Tó ðám ǽwfæstum heápe, Hml. S. 28, 67. Ǽwfæstra manna líc hominum religiosorum cadavera, Ll. Th. ii. 160, 24. Mid eáwfæstum

ǽrend-fæst

(adj.)
Grammar
ǽrend-fæst, adj.

Bound on an errand

Entry preview:

Bound on an errand Férde sum ǽrendfæst ridda . . . and lǽdde hit forð mid him ðǽr hé fundode tó, Hml. S. 26, 221

Linked entry: -fæst

gryre-fæst

(adj.)
Grammar
gryre-fæst, adj.

Terribly fast

Entry preview:

Terribly fast, Elen. Kmbl. 1516; El. 760

heals-fæst

(adj.)
Grammar
heals-fæst, adj.

Stiff-necked, stubborn,

Entry preview:

Stiff-necked, stubborn, Cd. 102; Th. 135, 5; Gen. 2238

hleów-fæst

(adj.)
Grammar
hleów-fæst, adj.

Sheltering, protecting

Entry preview:

Sheltering, protecting Heah gæst hleófæst exalted and sheltering spirit, Exon. 13 a; Th. 22, 27; Cri. 358

hlid-fæst

(adj.)
Grammar
hlid-fæst, adj.

Having a lid

Entry preview:

Having a lid Hió becwyþ Eádmǽre áne hlidfæsþe cuppan she bequeaths to Eadmer a cup with a lid, Chart. Th. 536, 4

hoga-fæst

(adj.)
Grammar
hoga-fæst, adj.

Careful, prudent

Entry preview:

Careful, prudent Hogofæste, prudentes, Mt. Kmbl. Lind. 25, 2, 4

Linked entries: hyge-fæst hoh-

ele-fæt

Entry preview:

Hé hét áwurpan út þæt glæsene fæt mid ele mid ealle . . . hét eft áhebban þæt elefæt, 178, 31. Oelefæt full smirinise alabastrum ungenti, Lk. L. 7, 37. Add

fǽr-cýle

Grammar
fǽr-cýle, l. fǽr-cile, -cyle.

This might be a link to, a part of or a variant of another entry.

ár-fæt

(n.)
Grammar
ár-fæt, es ; n.

A brazen vesselæramentumlabrum

Entry preview:

A brazen vessel; æramentum, labrum Fyrmþa árfata baptismata æramentorum, Mk. Bos. 7, 4. Hálgode ðæt árfæt labrum sanctificavit, Lev. 8, 11

húsel-fæt

(n.)
Grammar
húsel-fæt, es; n.
Entry preview:

A sacrificial vessel, [in Christian times] a sacramental vessel Húselfatu vasa sacra, Bd. 1, 29; S. 498, 9. Subdiaconus is underdiácon se ðe ða fatu byrþ forþ tó ðam diácone and þénaþ under ðam diácone æt ðam hálgan weófode mid ðam huselfatum, L. Ælfc

met-fæt

Similar entry: mete-fæt

gléd-fæt

(n.)
Grammar
gléd-fæt, es; n.

A fire-vatchafing-dish

Entry preview:

A fire-vat, chafing-dish Dó gléda an glédfæt put live coals in a chafing dish, L. M. 3, 62; Lchdm. ii. 346, 3

þegnung-fæt

(n.)
Grammar
þegnung-fæt, es; n.
Entry preview:

A vessel used in the service of the kitchen Ðære kycenan wicþénas ... heora þéningfata clǽne and hále ðam hordere betǽcen; se hordere eft ðære tóweardan wucan wicþénum ða ylcan þéningfata betǽce, R. Ben. 59, 6-12

ál-fæt

(n.)
Grammar
ál-fæt, es; n.
Entry preview:

A vessel that may be placed on the fire (v. ál), a cooking-vessel Gif hit ( the ordeal ) wæter sý . . . sí ꝥ álfæt ísen oþþe ǽren, leáden oþþe lǽmen, Ll. Th. i. 226, 15. Aalfatu cocula; omnia vasa coquendi sic dicuntur, Wrt. Voc. ii. 135, 39

biden-fæt

Similar entry: byden-fæt

drync-fæt

Entry preview:

Cristallisce dryncfatu crystallina uasa potatoria, Nar. 5, 13. Add

gemet-fæt

Entry preview:

Gemetfatu melretas (v. Jn. 2, 6), Wrt. Voc. ii. 74. 9 : 56. 59 (printed ganetfatu). Add

gléd-fæt

Entry preview:

Add: a censer, incense-pan Glédfæte acerra (Ald. 195, 27), Wrt. Voc. ii. 95, 56: 5, 66. Cf. Ps. Th. 140, 2 under gléd,

húsel-fæt

Entry preview:

Add: — Nelle wé ꝥ in cyrcean mon ǽnig þing inne healde, bútan þá þe tó þǽre cyrcean frætwum belympað, ꝥ is hálige béc, and húselfata, and mæssereáf . . . Ll. Th. ii. 406, 33