LIM
- noun [ feminineneuter ]
-
Án lim membrum; má lima
membra,
- Wrt. Voc. 70, 20, 21.
-
Gif men cíne hwylc lim, genim regen mela, dó on ðæt lim,
- L. M. 1, 73; Lchdm. ii, 148, 22.
-
Be ðæs limes (
the finger
) micelnysse,- Homl. Th. ii. 204, 6.
-
Limes dǽl
commata (commota,
- Wrt.) Wrt. Voc. ii. 20, 25.
-
On ǽlcre lime,
- L. M. 2, 64; Lchdm. ii. 288, 22.
-
Wið foredum lime
for a broken limb,
- 1, 25; Lchdm. ii. 66, 22, 26.
- Ne biþ nán tó ðæs lytel liþ on lime áweaxen, Soul Kmbl. 192; Seel. 96.
-
Ic nán lim onstyrian ne mihte
I could not stir a limb,
- Bd. 5, 6; S. 619, 26.
- Hafa ðínne niéxtan swá swá ðín ágen lim, Basil Admn. 5; Norm. 44, 24.
-
Monegu limu beóþ on ánum men, and weorþaþ ðeáh ealle tó ánum líchoman,
- Bt. 34, 6; Fox 140, 25.
-
Gif wé tó lange sittaþ, slapaþ ða lima,
- Homl. Th. i. 490, 1.
-
Gé sindon Cristes líchama and leomu (cf.
Icel.
- Guðs, fjándans limir), ii. 276, 19.
-
Unríhtwíse syndon deófles leomo,
- Blickl. Homl, 33, 8.
-
Ðæs biscopes leoma on ðysse byrigenne syndon betýned,
- Bd. 2, 1; S. 500, 22.
-
Leomu gnornian
the (leafless) branches (shall) mourn,
- Exon. 89 a; Th. 334, 35; Gn. Ex. 26.
-
Án ðínra lima
unum membrorum tuorum,
- Mt. Kmbl. 5, 29: Bd. 4, 9; S. 577, 17.
-
Hé biþ Cristes lima án,
- Wulfst. 37, 5.
-
Þurh deófles oððe his lima láre,
- Cod. Dip. Kmbl. iii. 138, 16.
-
Leoma,
- Blickl, Homl. 147, 15.
-
Leomena,
- Salm. Kmbl. 205; Sal. 102.
-
Fram árleásum deófles limum,
- Honsl. Th. i. 556, 8: Wulfst, 37, 7: Ps. Th. 21, 15.
-
Ic geseó óðre ǽ on mínum leomum ... synne ǽ seó is on mínum limum,
- Bd. 1, 27; S. 497, 35-37.
-
Leomum,
- Blickl. Homl. 33, 11: 167, 2.
-
Leomum and leáfum
with branches and leaves,
- Beo. Th. 194; B. 97.
-
Hé ongan his limu þræstan,
- Bd. 3, 11; S. 536, 15.
-
Hé his lima gesette and hine gerestan wolde,
- 4, 11; S. 579, 32.
-
Limo 4,
- 24; S, 597, 10, Leomu, 2, 6; S. 508, 11:
-
Leomo lǽmena,
- Exon. 8 a; Th. 2, 6; Cri. 15,