út-gang
- noun [ masculine ]
-
útgong,endestæf,
- Wrt. Voc. ii. 144, 83.
-
Útgang
egressio,
- Ps. Spl. 18, 6:
exitus,
- 118, 136.
-
Ná ðæt hé Criste útganges rýmde,
- Homl. Th. i. 222, 9.
-
Be útgange (egressu) folces of Ægypta lande,
- Bd. 4, 24 ;
- S. 598, 11.
-
Ðú mé ne dést tó útgonge ic ne mæg
you will not make me go out, and I cannot,
- Shrn. 141, 21.
-
Útgang ðínne and ingang Dryhten gehealde
Dominus custodiat introitum tuum et exitum tuum,
- Ps. Th. 120, 7.
-
Þurh earmlícne deáþ and þurh sárlícne útgang ðæs mánfullan lífes,
- Guthl. 2 ;
- Gdwin. 14, 21.
-
Útgong heonan,
- Exon. Th. 282, 10 ;
- Jul. 661.
-
Ingong and útgong,
- Chart. Th. 578, 26.
-
Lǽcedómas wið þearmes útgange, and wið bæcþearmes útgange,
- Lchdm. ii. 170, 27, 29.
-
Sum coþu is ðære wambe ðæt ðone seócan monnan lysteþ útganges,
- Lchdm. ii. 236, 3.
-
Se ǽresta Mónandæg æfter útgange ðæs mónþes Decembris
the first Monday after December has gone out,
- Lchdm. iii. 76, 18.
-
On útgange burnan
in exitus aquarum,
- Ps. Th. 106, 34.
-
Næfð útgang sió stów,
- Lchdm. ii. 218, 17.
-
Viscera inilve, meatis útgang, anus bæcþearm,
- Wrt. Voc. i. 283, 59.
-
Ða swylas ðe beóð on mannes handum oððe on óþrum limum oððe ymb ðone útgang,
- Lchdm. i. 356, 17: 364, 20.
-
In útgeong ł in feltún (innun útgongum,
- Rush.
in secessum,
- Mk. Skt. Lind. 7, 19.
-
Sceáwige mon hwylc se útgang sié þe micel þe lytel,
- Lchdm. ii. 218, 12: 200, 1: 220, 6.
-
Gesceáwa ǽlce dæge ðæt ðín útgong and micge sié gesundlíc,
- 2
- 26, 20, 22.
-
Be ðære coþe ðe se mon his útgang þurh ðone múð him fram weorpe,
- 236, 12 .
-
Næs þurh ða micgean áne ac eác þurh óþerne útgang,
- 250, 11.
Bosworth, Joseph. “út-gang.” In An Anglo-Saxon Dictionary Online, edited by Thomas Northcote Toller, Christ Sean, and Ondřej Tichy. Prague: Faculty of Arts, Charles University, 2014. https://bosworthtoller.com/34130.
Checked: 2