rúmlíce
- adverb
-
Ðæt hí rúmlíce roccettaþ swíðe,
- Ps. Th. 143, 16 .
-
Ðás þing rúmlíce gecýðan,
- Anglia viii. 303, 48.
-
Ymbe ðás þing rúmlícor sprecan,
- 321, 36 .
-
Tó-dǽledlícor vel rúm[licor ?]
differentius,
- Wrt. Voc. ii. 140, 15 .
-
Gif wé lustlíce and rúmlíce ða welan dǽlaþ earmum monnum ðe God ús ǽr sealde,
- Blickl. Homl. 49, 32 .
-
Rúmlíce
clementer,
- Rtl. 89, 38 : Mt. Kmbl. p. 16, 7 .
Heó rumliche hit (silver and gold) ȝef þon kempan,
- Laym. 2452.
Bosworth, Joseph. “rúmlíce.” In An Anglo-Saxon Dictionary Online, edited by Thomas Northcote Toller, Christ Sean, and Ondřej Tichy. Prague: Faculty of Arts, Charles University, 2014. https://bosworthtoller.com/26030.
Checked: 2