stán-beorh
- noun [ masculine ]
-
On gerihte wið ðæs lytlan stánbeorges up on hæslhille; of ðam stánbeorge ofer ða ðene ... tó ðon lytlan stánbeorge; of ðam stánbeorge tó ðon óðerum lytlan stánbeorge,
- Cod. Dip. Kmbl. v. 194, 15-18.
- Of riscmere on stánbeorg, iii. 453, 23.
-
Stánbeorh,
- 381, 1.
-
Stánbeorh steápne,
- Beo. Th. 4432; B. 2213.
-
Sunt termini ab occasu stánbergas,
- Cod. Dip. Kmbl. i. 159, 14.
Bosworth, Joseph. “stán-beorh.” In An Anglo-Saxon Dictionary Online, edited by Thomas Northcote Toller, Christ Sean, and Ondřej Tichy. Prague: Faculty of Arts, Charles University, 2014. https://bosworthtoller.com/28717.
Checked: 0