Bosworth Toller's

Anglo-Saxon

Dictionary online

tíd

  • noun [ feminine ]
Dictionary links
Grammar
tíd, e; f.
Wright's OE grammar
§5; §126; §298; §390;
Tide (as in Shrove-tide, etc.), time, hour; tempus,
    Wrt. Voc. i. 52, 39: hora, 53, 17.
marking time when, time at which anything happens, time or date of an event,
time, hour
Show examples
  • Be ðam dæge and ðære tíde nán mann nát . . . Gé nyton hwænne seó tíd ys,

      Mk. Skt. 13, 32, 33.
  • Ðá com his tíd ðæt hé sceolde of middangearde tó Drihtne féran,

      Bd. 4, 3; S. 567, 13: 4, 9; S. 577, 16.
  • Tó morgen on ðisse ylcan tíde ic sende micelne hagol,

      Ex. 9, 18.
  • Ðæt sylþ his wæstmas tó rihtre tíde,

      Ps. Th. 1, 4.
  • Hé on gerisene tíd mid hwǽte seów,

      Bd. 4, 28; S. 605, 34.
  • On eallum tídum secggan wé him þanc, Blickl. Homl. 103, 25. I a.

    a proper time, time at which a thing can or ought to be done, time (as in to be in time), season, opportunity

    :-- Ðæt tíd wǽre stánas tó sendanne and tíd tó somnienne,
      Bd. 4, 3; S. 567, 9.
  • Tíd is ðæt ðú fére,

      Exon. Th. 179, 30; Gú. 1269.
  • Hwílum sié sprǽce tiid,

      Past. 38; Swt. 275, 17.
  • Hé bít ðære tíde, hwonne hé ðæs wierðe sié, ðæt hé hine besuícan móte,

      33; Swt. 227, 11.
  • On tíde hé sende hys þeów

    at the season he sent a servant

    (A.
      V.), Lk. Skt. 20, 10.
  • Ðæt hé him on tíde mete sylle

    to give them meat in due season

    (A.
      V.), Mt. Kmbl. 24, 45.
  • Tó tíde,

      Past. 63; Swt. 459, 12.
  • Se ðe his ǽr tíde ne tiolaþ, ðonne biþ his on tíd untilad,

      Bt. 29, 2; Fox 106, 3.
  • Ic ondette gífernesse metes ǽr tídum, and in tíde, ge eác ofer rihttíde, Anglia xi. 98, 24.
  • Bi ðon héræfter in heora tiid is tó secgenne

    de quibus in sequentibus suo tempore dicendum est,

      Bd. 3, 18; S. 546, 40.
  • Ofer ða tíd ðæs sǽwetes, 4, 28; S. 605, 8. I b. marking a definite time in the day, an hour :-- Hit wæs ðá seó teóðe tíd

    hora erat quasi decima,

      Jn. Skt. 1, 39.
  • Ðá wæs neán seó syxte tíd, and þýstro wǽron ofer ealle eorþan óð ða nigoþan tíde,

      Lk. Skt. 23, 44.
  • Fram ðære sixtan tíde óð ða nigoðan tíd,

      Mt. Kmbl. 27, 45.
  • Hé út eode embe ða sixtan and nigoðan tíde . . . embe ða endlyftan tíde,

      20, 5-6.
  • Ymbe ða nygoðan tíd clypode se Hǽlend,

      27, 46.
  • Ymb ða teóðan tíd dæges,

      Bd. 3, 27; S. 558, 12.
  • Sele drincan on þreó tída, on undern, on middæg, on nón, Lchdm. ii. 140, 1. I c. as an ecclesiastical term, a canonical hour, hour for a service, the service at such an hour :-- Ic sincge ǽlce dæg seofon tída

    psallo omni die septem synaxes,

      Coll. Monast. Th. 18, 30.
  • Wé lǽraþ ðæt man on rihtne tíman tída ringe,

      L. Edg. C. 45; Th. ii. 254, 5.
  • Gif preóst on gesetne tíman tída ne ringe, oþþe tída ne singe, L. N. P. L. 36; Th. ii. 296, 3-4. I d. a time at which a commemoration takes place, a tide, festival, anniversary :-- On ðone þriddan dæge ðæs mónðes biþ ðæs hálgan pápan tíd ðe is nemned Sc̃e Antheri, Shrn. 47, 31: 48, 5,

    and often.

      Týd, 150, 11: 151, 17.
  • Ðæs heáhengles (

    St. Michael

    ) tíd,
      Blickl. Homl. 197, 4.
  • Seó tíd (

    the anniversary of a victory

    ),
      205, 28.
  • Cristes tíd

    Christmas,

      Lchdm. ii. 294, 27.
  • Tó Sc̃e Michaeles tíde

    at Michaelmas,

      Chr. 759; Erl. 54, 14.
  • Se cyng nam ðǽr his feorme in ðære middewintres tíde,

      1006; Erl. 140, 30.
  • Ic bebeóde ðæt mon hiora tíd boega geuueorðiæ tó ánes dæges tó Ósuulfes tíde

    I enjoin that the anniversary of them both be kept on one day, on Oswulf's anniversary,

      Chart. Th. 460, 1-7.
  • Is ðeós tíd (

    Easter

    ) ealra tída héhst and hálgost,
      Blickl. Homl. 83, 19.
  • Beó ðám hálgum tídan eallum cristenum mannum sib and sóm gemǽne,

      L. Eth. v. 19; Th. i. 308, 28.
marking duration,
where the length of time is indefinite, time, a period of time; in pl. times (as in
our times, etc.)
Show examples
  • Uncúþ biþ ǽghwylcum ánum men his lífes tíd,

      Blickl. Homl. 125, 7.
  • Wé sceolan on ðisse sceortan tíde geearnian éce ræste,

      83, 2.
  • Hé langre tíde ealle heora mǽgþe wæs geondfarende,

      Bd. 2, 20; S. 521, 26.
  • On sibbe tíde

    in time of peace,

      2, 16; S. 520, 10.
  • Ðú ne oncneówe ða tíde ðínre geneósunge,

      Lk. Skt. 19, 44.
  • On ða tiid suá huelc suá biscephád underféng, hé underféng martyrdóm. On ða tiid wæs tó herigeanne ðæt mon wilnode biscephádes,

      Past. 8; Swt. 53, 18.
  • Ic sume tíd fram ðé gewát,

      Bd. 5, 12; S. 630, 29.
  • Twelf wintra tíd

    for the space of twelve years,

      Beo. Th. 296; B. 147.
  • Eálá ðæt wolde God ðæt ússa tída wǽren swelce,

      Met. 8, 40.
  • Hé wæs him feor manegum tídum (

    for a long time,

      A. V.), Lk. Skt. 20, 9.
  • Ǽr eallum tídum ácenned,

      Blickl. Homl. 31, 24.
  • Ða ðe on mé gelýfaþ eallum tídum on écnesse,

      231, 4.
  • Ðæt wæs geworden on Wulfheres tídum,

      Bd. 3, 21; S. 551, 42.
  • On ðám tídum árás Pelaies gedwild,

      Chr. 380; Erl. 11, 6.
  • Sió wyrd dǽlþ eallum gesceaftum stówa and tída, Bt. 39, 5; Fox 218, 33. (1 a)

    time, condition of things

    :-- On ðam endenýhstan dagum ðissere worulde beóþ frécenlíce tída,
      Wulfst. 81, 12.
where the period is a definite one
Show examples
  • Ðá (after the first act of creation) eodon þrý dagas forð búton tída gemetum (without measurement of hours and days); for ðan ðe tunglan nǽron gesceapene, Homl. Th. i. 100, 7. (2 a)

    an hour

    of the day :-- Æfter lytlum fæce swylce ánre tíde,
      Lk. Skt. 22, 59.
  • Healfre tíde fæc,

      Bd. 4, 3; S. 568, 1.
  • On ánre tíde dæges

    in the course of one hour,

      Blickl. Homl. 31, 2.
  • Steorran hié ætiéwdon ful neáh healfe tíd ofer undern,

      Chr. 540; Erl. 16, 4.
  • Áne tíd dæges,

      879; Erl. 80, 30.
  • Hú ne synt twelf tída ðæs dæges? Jn. Skt. 11, 9.
  • Feówer and twentig tída. . . ðæt is án dæg and án niht,

      Lchdm. iii. 254, 13: 260, 13-15.
  • Æfter þrím tídum gelǽd hyne tó bæþe,

      Lchdm. i. 302, 17.
  • Án wæcce hæfþ þreó tída, Homl. Th. ii. 388, 14. (2 b)

    one of the four seasons of the year :-- Hærfestlícre tíde autumnali (tempore ),

      Hpt. Gl. 496, 48.
  • Óþ sumeres tíd,

      Bd. 4, 28; S. 605, 35.
  • Feówer tída syndan on ðæm geáre,

      Blickl. Homl. 35, 15.
  • On lenctenlícere emnihte wurdon geárlíce tída gesette,

      Homl. Th. i. 100 3.
  • Þurh ðæt gewrixle ðara feówer týda, ðæt ys lencten and sumer and herfest and winter,

      Shrn. 168, 12.
  • Nihte and dæg ðú ðe gewissast and tídena ðú selst tída

    noctem diemque qui regis et temporum das tempora,

      Hymn. Surt. 6, 6.
  • On wintregum tídum, Ors. 1, 1; Swt. 12, 34. (2 b 1)

    a season

    of the year :-- Se cyng gewende tó ðam middan wintra tó Wihtlande and wæs ðǽr ða tíd, and æfter ðære tíde gewende ofer sǽ,
      Chr. 1013; Erl. 149, 11-13.
  • Gehealdaþ ðás tíd (Lent), Homl. Th. i. 180, 2. (2 c)

    an age

    :-- Þreó tída sind on ðysre worulde; án is seó ðe wæs bútan ǽ, óðer is seó ðe wæs under ǽ, seó ðridde is nú æfter Cristes tócyme,
      Homl. Th. i. 312,29.
as a grammatical term, tense
Show examples
  • Verbum ys word mid tíde and háde bútan case . . . Him gelimpþ . . .

    tempus

    tíd,
      Ælfc. Gr. 19; Zup. 119, 8-14.
  • Tíd gelimpþ worde for getácnunge mislícra dǽda. Æfter gecynde synd þreó tída . . . andwerd tíd . . . forðgewiten tíd . . . tówerd tíd,

      20; Zup. 123, 12-17.
Etymology
[O. Sax. O. Frs. tíd: O. H. Ger. zít tempus, hora, aevum, saeculum: Icel. tíð.]
Similar entries
v. ǽfen-, án-, bed-, behreówsung-, bén-, blódlǽs-, cwyld-, cyric-, Eáster-, fæsten-, freóls-, fulwiht-, gebed-, gebyrd-, gefylling-, hærfest-, hancréd-, heáh-, heáhfreóls-, heófung-, hláfmæsse-, lencten-, merigen-, mete-, middæg-, morgen-, neáh-, nón-, riht-, symbel-, þrowung-, úht-, undern-, winter-tíd; hwíl-tídum; tíma.
Linked entries
v.  týd.
Full form

Word-wheel

  • tíd, n.