út
- adverb
-
Hé lǽteþ word út faran,
- Exon. Th. 315, 35; Mód. 41.
-
Uton gán út
egrediamur foras,
- Gen. 5, 8: 27, 3: Cd. Th. 148, 24; Gen. 2461.
-
Ðá eodon hig út án æfter ánum
unum post unum exiebant,
- Jn. Skt. 8, 9.
-
Cume án spearwa ðurh óþre duru in, ðurh óðre út géwite, Bd. 2, 13; S. 516, 18. (α 1) out on an expedition :-- Wæs Eádmund cyng gewend út, and gerád ða West-Seaxan,.Chr. 1016; Erl. 155, 13. (α 2) out, in the sense of leaving a place :-- Be ðá ðe út faraþ, hwæðer hí mon eft underfón scyle, R. Ben. 53, 6. (α 3) out to the closet :-- Gif mon ne mæge út gegán, Lchdm. ii. 276, 12: 230, 21, 23. v. úte, II. 1 a. (α 4) of the passage of time,
out,
with the idea of coming to an end :-- Út gangendum ðam mónþe ðe wé Aprelis hátaþ,- Lchdm. iii. 76, 14.
-
Út áfaren of ðínes fæder éþele,
- Bt. 5, 1; Fox 8, 29: Cd. Th. 216, 14; Dan. 6.
-
Lét of breóstum word út faran,
- Beo. Th. 5096; B. 2551.
- In tó gemóte cuman, and út of gemóte. Chr. 1048; Erl. 180, 7.
-
Fleógan of húse út,
- Cd. Th. 87, 2; Gen. 1442.
-
Gangan út of earce,
- 89, 29; Gen. 1488.
-
Ða ðe út gongaþ of múþe,
- Bd. 1, 27; S. 494, 34.
-
Moyses oft eode inn and út on ðæt tempt,
- Past. 16; Swt. 101, 24.
-
Ic of ðé út síðode, Soul Kmbl. 110; Seel. 55, Ðǽr ic út swícan ne mæg
non egrediebar,
- Ps. Th. 87, 8.
-
Hionan út wítan,
- Met. 24, 52.
-
Ic wæs út ácymen on ǽlþeódig land
advena fui in terra aliena,
- Ex. 2, 22. v. útácumen. Fleáh cásere út on Crécas, Met. 1, 21.
-
Hé eode út on ðæt land,
- Gen. 24, 63.
-
Cnut wende him út þurh Buccingahámscíre intó Beadafordscíre,
- Chr, 1016; Erl. 154, 6. (1 a)
-
Ic ne mæg út áredian
- , Bt. 35, 5; Fox 164, 14.
-
Heó forlét hyre hæftlingas út,
- Homl. Th. i. 228, 17.
-
Word ðe hé út forlét,
- Blickl. Homl. 59, 19.
-
Gif mec se mánsceaða of eorðsele út geséceþ,
- Beo. Th. 5024; B. 2515.
-
Hí bedícodon ða burh úton ðæt nán mann ne mihte ne inn ne út,
- Chr. 1016; Erl. 155, 11.
-
Heó wolde út þanon feore beorgan,
- Beo. Th. 2589; B. 1292.
-
Geóte man ðone wǽtan út
liquor effundatur,
- L. Ecg. C. 39; Th. ii. 164, 7.
-
Hwæthugu of cyricean ðurh stale út ábregdan,
- Bd. 1, 27; S. 490, 5.
-
Deófolseócnessa út tó ádrífanne,
- Mk. Skt. 3, 15.
-
Ða landbigengan út ámǽran,
- Bd. 4, 16; S. 584, 7.
-
Út tó anýdenne
expellendum,
- Scint. 210, 13.
-
Hé út áwearp ða sceamolas,
- Blickl. Homl. 71, 18.
-
Ic mægenbyrðenne hider út ætbær,
- Beo. Th. 6176; B. 3092.
-
Hié ne mehton ða scipu út brengan,
- Chr. 896; Erl. 94, 10.
-
Ðone æþeling ðe hé út flémde,
- Chr. 725; Erl. 45, 31.
-
Álǽd mé út of ðyssum bendum,
- Blickl. Homl. 87, 34.
-
Sum lytel cniht sweart teáh ðone bróðor of ðære cirican út,
- Shrn. 65, 18.
-
Ne mæg nán man of mínre handa út álinnan,
- Deut. 32, 39.
-
God bebeád ðæt hí sceoldon álýsan hysecild út mid fíf scyllingum,
- Homl. Th. i. 138, 16.
-
Hé hine of earfoðum út álýsde,
- Ps. Th. 90, 15.
-
Ðæt land eode eft intó ðære stówe ðe hit út álǽned wæs,
- Cod. Dip. Kmbl. iv. 267, 6.
-
Ðeáh ðe Harold ðæt land mid unlage út nam,
- 274, 29.
-
Nǽnig mon his geþóht openum wordum út ne cýðe
nemo palam pronunciet,
- Nar. 28, 30.
-
Hit nǽnig mon út cýþan ne móste
no man might spread the news of it abroad,
- 32, 17.
-
Út mǽran, 32, 22. (2 a) figurative, as in to carry
out, to an end,
marking completeness. v. út-cwealm.
-
Se wielm ðæs innoþes út ábiersð,
- Past. 11; Swt. 71, 9.
-
Streám út áweóll,
- Andr. Kmbl. 3045; An. 1525.
-
Wiþ út áblegnedum ómum,
- Lchdm. ii. 10, 5: 98, 25.
-
Ðǽr blód and wæter út bicwóman,
- Exon. Th. 69, 1; Cri. 1114.
-
Geseah streám út ðonan brecan of beorge,
- Beo. Th. 5084; B. 2545.
-
Ðætte seó wǽte út fleówe,
- Bd. 4, 19; S. 589, 1.
-
Hí of mínre sídan swát út guton (gotun,
- MS.), Exon. Th. 88, 33; Cri. 1449.
-
Cleopaþ se alda út of belle,
- Cd. Th. 267, 7; Sat. 34.
-
Ic út ádelfe
effodio,
- Ælfc. Gr. 28, 6; Zup. 199, 11.
-
Þafa ðæt ic út ádó (
ejiciam
) ðæt mot of ðínum eágan ... Ádó ǽrest út ðone beám of ðínum ágenum eágan,- Mt. Kmbl. 7, 4-5.
-
Út ástingan,
- Chr. 797; Erl. 59, 43.
-
Ðú ðe út átuge (
extraxisti
) mé of innoðe,- Ps. Lamb. 21, 10.
-
Áteón út ða wǽtan,
- Lchdm. ii. 222, 25.
-
Gif hwá sleá his weales eáge út oððe his wylne, lǽte hig frige for ðám eágan ðe hé út ádyde,
- Ex. 21, 26: L. Alf. 20; Th. i. 48, 25.
-
Ðá sticode him mon ða eágan út
effossis oculis,
- Ors. 4, 5; Swt. 168, 4.
-
Hé hine ácígde út,
- Bd. 2, 12; S. 513, 19.
-
Ában ðú ða beornas út of ofne,
- Cd. Th. 242, 34; Dan. 429.
-
Út
from this world,
- Salm. Kmbl. 962; Sal. 480. (5 a) summoning to service :-- Ðá
-
Hét se cyning bannan út here ... Ðá hí þider út cómon (cf. ðone here ðe ðam cynge mid wæs,
- Ed. 181, 8), 1048; Erl. 180, 1: Exon. Th. 120, 12; Gú. 270.
-
Gif hé unmyndlunge ceáp áredige út on hwylcere fare, búton hé hit ǽr cýdde ðá hé út rád,
- L. Edg. S. 8; Th. i. 274, 23.
-
Hweðer gé eówer hundas and eówer net út on ða sǽ lǽdon? Bt. 32,
- 3; Fox 118, 14: Met. 19, 19.
-
Hié út óðreówon,
- Chr. 897; Erl. 96, 7.
-
Út feor on Weudelsǽ,
- Met. 26, 30.
-
Wit on gársecg út aldrum néðdon,
- Beo. Th. 1079; B. 537.
-
Guman út scufon wudu,
- 436; B. 215; Chr. 897; Erl. 96, 7.
-
Nacan út áþringan,
- Exon. Th. 474, 31; Bo. 39.
-
Ne beóð hí út fram ðé átýnde non excludantur, Ps. Th. 67, 27. (1 a) not within doors, not in the house, abroad :-- Niman hí him wíf and heora andlyfene út onfón
sortiri uxores debent, et stipendia sua exterius (not in a monastery) accipere,
- Bd. 1, 27; S. 489, 18. v. útwǽpnedmann.
-
Byrgennum út hwítum
monumentis dealbatis,
- Mt. Kmbl. p. 19, 12.
-
Orcadas ðaeálond, ða wǽron út on gársecge bútan Breotone
Orcadas insulas ultra Brittaniam in oceano positas,
- Bd. 1, 3; S. 475, 13: Ps. Th. 96, 1: Met. 16, 12.
-
Se ðe út wel lǽrð mid his wordum, hé onféhð innan ðæs inngeðonces fǽtnesse
qui exterius praedicando benedicit, interioris augmenti pinguedinem recipit,
- Past. 49; Swt. 381, 4.
Bosworth, Joseph. “út.” In An Anglo-Saxon Dictionary Online, edited by Thomas Northcote Toller, Christ Sean, and Ondřej Tichy. Prague: Faculty of Arts, Charles University, 2014. https://bosworthtoller.com/34107.
Checked: 0