útan
- preposition
- adverb
-
Wearð mé on hige leóhte útan and innan,
- Cd. Th. 42, 21; Gen. 677.
-
Gif ðú wénst ðæt him áhwonan útan cómon ða gód ðe hé hæfþ, ðonne wǽre ðæt þing betere, ðe hit him fram cóme, ðonne hé,
- Bt. 34, 3; Fox 136, 26.
-
Ælfréd com útan (úton,
- MS. E.) mid fierde, Chr. 885; Erl. 82, 23.
-
Ǽghwylcne ellþeódigra ðara ðe ðæt eáland útan sóhte,
- Andr. Kmbl. 56; An. 28.
-
Curnaþ of eálandum útan kynincgas,
- Ps. Th. 71, 10: 79, 13.
-
Hát wæs him útan wráðlíc wíte, Cd. Th. 23, 6; Gen. 354: 285, 23; Sat. 342. (1 a) with
ymb, be,
as prepositions or prefixes of verbs :-- Pontius hæfde ðone consul mid his folce útan befangen,- Ors. 3, 10; Swt. 140, 22: Met. 13, 7.
-
Ǽghwilc óþer útan ymbclyppeþ,
- Met. 11, 35: Exon. Th. 423, 2; Rä. 41, 15.
-
Hí hine útan ymbðringaþ,
- Salm. Kmbl. 256; Sal. 127.
-
Hí bedícodon ða burh útan,
- Chr. 1016; Erl. 155, 11.
-
Hé ðone búr útan beeode,
- 755; Erl. 48, 30.
-
Land belicgan úton,
- Cd. Th. 15, 7; Gen. 229.
-
Besittaþ hié útan,
- Past. 21; Swt. 161, 4: Chr. 894; Erl. 93, 9: 918; Erl. 104, 1.
-
Hié hine ðǽr útan besǽton,
- 894; Erl. 92, 23.
-
Ðæt nán neód sý útan tó farenne
ut non sit necessitas vagandi foris,
- R. Ben. 127, 7.
-
Se ðe sceal healdan folc útan wið feóndum,
- Ps. Th. 120, 4.
-
Se fugel ymbseteþ útan líc hálgum stencum,
- Exon. Th. 212, 3; Ph. 204.
-
Útan ymbestandne mid unríme þegna,
- Met. 25, 7.
-
Úton,
- Bt. 37, 1; Fox 186, 3.
-
Cyrican wyrcean ymb ða cyrican útan ðe hé ǽr worhte,
- Bd. 2, 14; S. 517, 30.
-
Útan (
a foris
) wlitige, innan fulle deádra bána,- Mt. 23, 27: Runic pm. Kmbl. 341, 26; Rún. 13: Blickl. Homl. 197, 11.
-
Ðæt treów biþ úton gescyrped mid ðære rinde,
- Bt. 34, 10; Fox 150, 7: Beo. Th. 3011; B. 1503.
-
Úton tó gesett tó trymnesse ðæs húses,
- Bd. 3, 17; S. 544, 35: Exon. Th. 233, 26; Ph. 530.
-
Úton hié wǽron elpendbánum geworhte,
- Nar. 5, 5: Exon. Th. 474, 31; Rä. 41, 47.
-
Beámas útan ofætes gehlædene,
- Cd. Th. 30, 3; Gen. 461.
-
On ðysse eorðan útan
on the face of the earth,
- Ps. Th. 64, 6.
-
Innan and útan eorðan líme gefæstnod, Cd. Th. 80, 1; Gen. 1322: Beo. Th. 1552; B. 774: Exon. Th. 62, 21; Cri. 1005: 219, 2; Ph. 301. (3 a) figuratively,
outwardly :-- Gú ætýwaþ mannum útan (a foris )
rihtwíse,- Mt. Kmbl. 23, 28.
-
Ðeáh hé fæger word útan ætýwe,
- Fragm. Kmbl. 32; Leás. 18.
-
Ðæt hé hine ǽghwonon útan ymbsáwe (cf. behealde hé on feówer healfe,
- Bt. 19; Fox 68, 21), Met. 10, 4.
-
Útan behwerfed,
- Bt. 25; Fox 88, 35: Met. 13, 77, 78.
-
Hé ǽlce dæg útan ymbhwyrfþ ealne ðisne middaneard,
- 39, 3; Fox 214, 16: Met. 28, 4, 13.
-
Hié ne mehton Súð-Seaxna load útan berówan,
- Chr. 897; Erl. 96, 9.
-
Ætýwdon twégen steorran ymb ða sunnan útan,
- Bd. 5, 23; S. 645, 23.
-
Eálond útan, Beo. Th. 4657; B. 2334. B.
prep. with gen. Without, outside of.
Bosworth, Joseph. “útan.” In An Anglo-Saxon Dictionary Online, edited by Thomas Northcote Toller, Christ Sean, and Ondřej Tichy. Prague: Faculty of Arts, Charles University, 2014. https://bosworthtoller.com/34111.
Checked: 0