fæder
-
Þonne hwylcum men gelimpeþ ꝥ his ful leóf fæder gefærþ, ne mæg ꝥ ná beón ꝥ þá bearn þe unblíþran ne sýn,
- Bl. H. 131, 24 .
-
Þæs fæder and þǽre módor mægen,
- 163, 25 .
-
Hwæðer þára twégra dyde þæs fæder (fadres, L., fæderes, R.) willan ?,
- Mt. 21, 31 .
-
Nǽfre ácennede from fæder ne from méder,
- Bl. H. 93, 28 .
-
Ic fare tó mínum fæder (feder, L.) and ic secge him: ' Eálá fæder (fader, L.), '
- Lk. 15, 18 .
-
Cwæð se yldra tó his fæder (fæder, L., feder, R.): 'Fæder, '
- 12 .
-
Úre worldcunde fædras (fæderas, v. l.),
- Past. 253, 25 .
-
Úre flǽslican fædras,
- 255, 10 .
-
Fæderas ic lǽrde ꝥ hié heora bearnum þone þeódscipe lǽrdon,
- Bl. H. 185, 18.
-
Þá þe steópcildum wesen strange fæderas,
- Ps. Th. 67, 5.
-
Wé habbað Abraham ús tó fæder,
- Mt. 3, 9 .
-
Hit is gesǽd ðæt úre ealdan fæderas (fædras, v. l.) wǽron ceápes hierdas,
- Past. 100, 4 .
-
Úre fæderas (fedras, Ps. Srt.) hit ús sǽdon,
- Ps. Th. 43, 1.
-
Fadoras,
- Lk. L. 6, 23 .
-
Fadero ł aldro úsero,
- Jn. L. 6, 31 .
-
Oþ cneórisse fæderena (feddra, Ps. Srt.) heora
usque in progenies patrum suorum,
- Ps. L. 48, 20 .
-
On úre fædera (fædra, R., fadora, L.) dagum,
- Mt. 23, 30 .
-
Se Hǽlend wæs sprecende tó úrum fæderum,
- Bl. H. 159, 25 .
-
Fædrum (fadorum, L.),
- Lk. R. 1, 72 .
-
Tó fadrum his,
- Jn. p. 2, 2.
-
Yldra fæder
avita,
fífta fæder
atavus,
- Wrt. Voc. ii. 4, 71, 72 .
-
Bearn Ælfríces cwæð: 'Wæs mín ealda fæder Ealhelm háten, '
- B. 218.
-
Féng Carl tó þám westríce . . . swá hit his þridda fæder
(his great-grandfather)
hæfde,
- Chr. 885 ;
- P. 78, 32 .
-
Félix wæs his (Gregory's) fífta fæder
Felix ejus fuit atavus
- (
- Bd. 2, 1 ),
- Hml. Th. ii. 118, 9 .
-
On þám is swiotol ealla þá duguþa hiora fæder and heora eldran fæder
vel paterni vel aviti specimen elucet ingenii,
- Bt. 10 ;
- F. 28, 32 .
-
Eádmund is byrged mid his ealdan fæder Eádgáre,
- Chr. 1016 ;
- P. 153, 12 .
-
Ǽnne for mé, óþerne for mínne fæder, þriddan for mínne ieldran fæder,
- C. D. ii. 176, 7 .
-
On þám fulluhte án fæder
(sponsor)
mæg beón, gif hit nýdþearf bið,
- Ll. Th. ii. 140, 18 .
-
Wé rǽdað þæt þá ealdan fæderas on ánum dæge þæt stíðlíce gefyldon, þǽr wé ásolcene on áre wucan gelǽsten,
- R. Ben. 44, 21 .
-
Þá gesetton hálige fæderas and Godes folces láreówas þá tíd þæs fæstenes,
- Bl. H. 27, 25 .
-
Hé ðá bisene ðára forðgefarena federa (fædra, v. l.) sceáwað,
- Past. 77, 19
-
Aðelwold muneca fæder,
- Chr. 984 ;
- P. 125, 8 .
-
Se árwurða muneca feder Landfranc,
- 1089 ;
- P. 225, 8 .
-
Hine (Eádweard) gecés tó fæder (fædere, v. l.) and tó hláforde Scotta cyning and eall Scotta þeód,
- 924 ;
- P. 104, 18 .
-
Þæs mynstres fæder
(the abbot,
- cf.
- l. 39 ),
- Hml. S. 33, 13 .
-
Cuoeðas gié ðǽm fædir (feder, R.) hiórodas,
- Lk. L. 22, 11 .
-
Fæderes
Patris,
- Hy. S. 96, 22 .
-
Drihten, þú ðe ástíhst ofer tungla mid Fæder,
- 88, 35 .
-
Sý lof Fæder mid Suna,
- 96, 19.
-
Mínes Fæder (Fador, L., Fædres, R.) willa,
- Jn. 6, 40 .
-
Fædores,
- Mk. p. 3, 3 .
-
Faderes,
- Mt. L. 12, 50 .
-
Ic wæs sended fram mínum Fæder,
- Bl. H. 155, 24 :
- 157, 21.
-
Fæder úre þú þe eart on heofenum,
- Mt. 6, 9 .
-
Úre se heofonlica Fæder,
- Bl. H. 131, 27 .
-
Úre gǽsta Fæder,
- Past. 255, 9 .
-
On ðæs Fæder húse,
- 409, 5 .
-
Þínum Fæder (Federe, L.),
- Mt. 6, 18 .
Bosworth, Joseph. “fæder.” In An Anglo-Saxon Dictionary Online, edited by Thomas Northcote Toller, Christ Sean, and Ondřej Tichy. Prague: Faculty of Arts, Charles University, 2014. https://bosworthtoller.com/44313.
Checked: 1