ge-hátan
-
Gehátes
jubet,
- Mt. p. 14, 13.
-
Mið ðý gehéht ł gehátend wæs
cum jussisset,
- Mt. L. 14, 19.
-
In mæhte geháteð gástum unclǽnum
in potestate imperat spiritibus immundis,
- Lk. L. 4, 36.
-
Ðing ꝥ gehéht Móyses
munus quod praecepit Moses,
- Mt. L. 8, 4.
-
For ðon dyde ðá ðe him geháten hæfde ł gehéht (
imperauerat
),- Lk. L. 17, 9.
-
Gehéht (praecepit) ðegnum his ꝥ nǽnigum menn cueðas, Mt. L. 16, 20: Mk. L. 9, 9:
imperat,
- Mk. p. 3, 20.
-
Wé gehéhtan ðæt . . .,
- Mt. p. 2, 17.
-
Ꝥte geháte (
jubeat
) Drihten ne yfel . . . gewyrce,- Rtl. 146, 33.
-
Ꝥte ne gehéhte (
imperaret
) him ꝥte . . . gefoerdon hiá,- Lk. L. 8, 31.
-
Gehéht ðá ðegnas ástíge in scipp jussit discipulos ascendere in naviculam, Mt. L. 14, 22. (cc) with infin. alone :-- Gehéht gán ofer streám
jussit ire trans fretum,
- Mt. L. 8, 18.
-
Ðá fióndas gehéht tó lufianne
inimicos praecepit diligendos,
- Mt. p. 14, 18.
-
Hine (
Uriah
) gehéht David ofslaa,- Mt. L. 1, 6 note.
-
Gehát gehalda byrgenn,
- Mt. L. 27, 64.
-
Gif cyning his leóde tó him geháteð,
- Ll. Th. i. 2, 8.
-
Se cyning him tó gehét (-héht, v. l.) Cedd
clamavit ad se Cedd,
- Bd. 3, 22; Sch. 293, 12.
-
Hé him tó gehét monigne lǽce,
- Ors. 6, 30; S. 282, 18.
-
Mið ðý gehátne uéron ðeignas his
convocatis discipulis suis, Jn. p. 1, 14. II a. to invite to a feast :-- In ðǽm færmum ðér hé seolf uæs geháten (inuitatus ),
- Jn. p. 3, 11.
-
Tó gereordum wéron geháten
ad nuptias invitatis,
- Mt. p. 19, 4.
-
Ðæccile líchomas égo gehéht
lucernam corporis oculum appellans,
- Mt. p. 15, 2.
-
For hwý God is geháten sió héhste écnes,
- Bt. 42; F. 256, 23: 34, 2; F. 136, 7.
-
Hí bióþ yfele gehátene,
- 37, 4; F. 192, 11.
-
On þone stede þe is geháten Certices óra,
- Chr. 495; P. 15, 19.
-
Boetius wæs óþre naman geháten Seuerinns,
- Bt. 21; F. 76, 4.
-
Þriddan naman hé wæs geháten Cicero,
- 41, 3; F. 246, 27.
-
Þú ús mycel herereáf gehéte,
- Bl. H. 85, 20.
-
Hé gehét þé folcstede,
- Gen. 2201.
-
For hwám wæs elles Canonea land Israhéla folce geháten, búton for ðǽm ðe ðæt folc nolde geliéfan ðeáh him mon feorrland on fierste gehéte, gif him sóna ne sealde sum on neáweste se him ðæt máre gehétt?,
- Past. 389, 31-35.
-
Hié him sendon áne tunecan, þá þe hié tó gehéton,
- Ors. 5, 10; S. 234, 24.
-
Gehátten bið ł geháten is
pollicetur,
- Mt. p. 2, 14.
-
Hé him gehét leána,
- B. 2989.
-
Hé his ondueardnisse gehéht ł gehátes
suam praesentiam pollicetur,
- Mt. p. 20, 8.
-
Ús Meotod máre gód geháteð,
- Az. 90.
-
Hí gehátaþ þá sóþan gesǽlþa,
- Bt. 26, 1; F. 90, 17: 16: 92, 11: 32, 2; F. 118, 1.
-
Hí treówa gehátað,
- Leás. 25.
-
Þǽre láre þe ðú mé ǽr gehéte,
- Bt. 40, 5; F. 240, 12: 3, 4; F. 6, 19.
-
Hé gehét Rómánum his freóndscipe,
- 1; F. 2, 8: Jul. 639.
-
Líf gehéht (
promittit
) éce,- Mt. p. 18, 12.
- ¶ with complementary adjective: Hé him sige tóweardne gehéht, Bl. H. 201, 33.
-
Swá hwæs swá his irsung willaþ, ðonne gehét him þæs (cf. ꝥ eall gehǽt,
- Met. 25, 52) his réccelést, Bt. 37, 1; F. 186, 24.
-
Micel is ꝥ þú gehǽtst, and ic ne tweóge ðæt ðú hit mæge gelǽstan,
- Bt. 36, 3; F. 174, 31.
-
Hé ryht gehét,
- Ps. Rdr. 14, 4.
-
Ongan hé hine biddan ꝥ hé hine gemundbyrde . . . ðá gehét hé him ꝥ,
- Bt. 35, 6; F. 168, 22: By. 289.
-
Hé him gehét his ǽriste,
- Bl. H. 17, 3.
-
Ic árás swá ic gehéht ꝥ ic dón wolde,
- Bl. H. 183, 29.
-
Gehét,
- Bt. 33, 3; F. 126, 7.
-
Þú mé gehéte ꝥ þú hí woldest mé getǽcan,
- F. 126, 10.
-
Hé gehétt ðæt hé suá dón wolde,
- Past. 307, 11.
-
Gehátend wæs hir ꝥ sealla walde
pollicitus est ei dare,
- Mt. L. 14, 7.
-
Hæfdon hí hire geháten ꝥ hí on hyre rǽdenne beón woldon,
- Chr. 918; P. 105, 24.
-
Ic þæt geháte þæt ic heonon nelle fleón,
- By. 246.
-
Þú him þæt gehéte . . . þæt þú heora fromcyn ícan wolde,
- Dan. 316: An. 1420.
-
Hé englas gehét wiþ mé tó sendenne,
- Bl. H. 181, 26.
-
Hé him ðæs Hálgan Gástes cyme tóweardne gehét,
- Bl. H. 117, 14.
-
Abrahame wæs geháten Cristes cyme,
- Ors. 6, 1; S. 252, 30.
-
Hé gehét þæt hý ealdrihta ǽlces mósten wyrðe gewunigon,
- Met. 1, 35.
-
Hié him gehéton þæt hiera kyning fulwihte onfón wolde,
- Chr. 878; P. 76, 14.
-
Ic hit þé geháte, nó heó on helm losað,
- B. 1392.
- Ic hit þé geháte, þæt þú móst sorhleás swefan, 1671.
-
Þá ælmessan þe Ælfréd cing gehét,
- Chr. 883; P. 19, 7.
-
Hié gehéton æt heargtrafum wígweorðunga,
- B. 175.
-
Heó hæfde geháten heora gydenne Dianan þæt heó wolde hiere líf on fǽmnháde álibban,
- Ors. 3, 6; S. 108, 16.
-
Ǽlc yfel man him gehét,
- Chr. 1036; P. 160, 4.
-
Hé weán oft gehét,
- B. 2937.
-
Him hí ermðu gehéton,
- Gú. 418.
-
Hym Godes andsacan swíðe gehéton þæt hé deáða gedál dreógan sceolde,
- Gú. 205: 542.
-
Þú þæt gehátest, þæt þú hám on ús gegán wille,
- Gú. 242.
-
Sé ðe gehát gehǽt,
- Past. 403, 3.
-
Ic (David) gehát gehét
David votum vovit,
- Ps. Th. 131, 2.
-
Eal þín gehát þe þú mé gehéte,
- Bl. H. 143, 29.
-
Sió geháten wæs geong suna Fródan,
- B. 2024.
-
Hí gehátað holdlíce, swá hyra hyht ne gǽð,
- Leás. 14.
-
Gehéht
spopondit,
- Lk. L. R. 22, 6.
-
Þæt man gylde and geháte,
- Ps. Th. 64, 1.
-
God hæfð swíðe wel geháten Israhéla folce,
- Past. 304, 12.
-
Þú gehéte þæt þec hálig gǽst wið earfeðum eáðe gescilde,
- Gú. 427.
-
Ic gehátan dear þæt þú þǽr treówe findest,
- Bo. 10.
Bosworth, Joseph. “ge-hátan.” In An Anglo-Saxon Dictionary Online, edited by Thomas Northcote Toller, Christ Sean, and Ondřej Tichy. Prague: Faculty of Arts, Charles University, 2014. https://bosworthtoller.com/48229.
Checked: 0