gód
-
Ǽlc gód treów byrð góde wæstmas,
- Mt. 7, 17.
-
Ælfheres láf (
a corslet
), gód . . ., golde geweorðod, ealles unscende,- Vald. 2, 17.
-
Hét him ýðlidan gódne gegyrwan,
- B. 199. (1 a) of food or drink :--
-
Ðó on gód ealu,
- Lch. ii. 318, 13.
-
Ǽlc man sylþ ǽrest gód wín . . . Ðú geheólde ꝥ góde wín oð þis, Jn. 2, 10. (1 b) of land,
fertile
:-- Þæt land ys swíðe þearle gód . . . Drihten siló ús þá moldan þe meolce and hunige fléwð,- Num. 14, 7.
-
Neorxna wang stód gód (cf. Gen. 2, 9),
- Gen. 209.
-
Sum feóll on gód land,
- Mk. 4, 8.
- (1 c) of a place
Wé on þan gódan ríce gesǽlige sǽton,
- Gen. 410.
-
Mid gefyllednesse góddere þénunge wé weorðaþ heofena ríces yrfeweardas,
- R. Ben. 4, 24.
-
Woruldgerihta ic wille ꝥ standan swá góde swá hý mon on betste áredian mæge . . . And . . . mid Denum be swá gódum lagum swá hý betst geceósan mægen,
- Ll. Th. i. 272, 23-31.
-
Swá góde lage swá hý betste geceósen,
- 276, 17.
-
Hors tó healfan pund gif hit swá gód sý, and gif hit mǽtre sý . . .,
- Ll. Th. i. 232, 25. .i. gód metecú, 436, 27.
-
Ne gód hafoc geond sæl swingeð,
- B. 2263.
-
Higeláces þegn gód mid Geátum, sé wæs moncynnes mægenes strengest, æðele and eácen,
- B. 199.
-
Hér líð úre ealdor . . . gód on greóte,
- By. 315.
-
Fródne and gódne fæder Unwénes,
- Víd. 114.
-
Geongne æðeling sceolan góde gesíðas byldan tó beaduwe and tó beáhgife,
- Gn. C. 14.
- (4 a) as an epithet in courteous address
Nú hæbbe ic his hér on handa, herra se góda,
- Gen. 678.
-
Þú meaht nú þé self geseón, Eve seó góde,
- 610.
- (4 b) as an epithet along with a title
Forþférde se góda pápa Marinus,
- Chr. 885; P. 80, 5.
-
Seó góde cwén Margarita,
- 1093; P. 228, 11.
-
Ðá bæd ic þá fyrde ꝥ hié hæfdon gód ellen þára þinga þe ús on becwómon
orabam Macedones ne aduersis casibus cederent neue deficerent,
- Nar. 14, 22.
-
Hé hæfde gód geþanc,
- By. 13.
-
Hú góod is and hú wynsum ꝥ mon eardige on ðára gebróðra ánnesse,
- Bl. H. 139, 29.
-
Góód is þæt . . .,
- Ps. Th. 72, 23.
-
Ǽlc man sceal his gódan dǽda áhebban, gif hé sceal gód and medeme weorþan,
- Bl. H. 129, 35.
-
Noe wæs gód . . . dómfæst and gedéfe (cf. Noe wæs rihtwís,
- Gen. 6, 9), Gen. 1285.
- Ic þé gódne wát, fæsthýdigne, 1346.
-
Oft þá gódan déman (cf. þá unrihtwísan déman, 21) habbað yfele gingran,
- Ll. Lbm. 475, 28.
-
Þá gódan bióþ simle wealdende and þá yfelan nabbaþ nǽnne anweald,
- Bt. 36, 1; F. 172, 22. ¶ where a
-
Sé þe worna fela gumcystum gód gúða gedígde,
- B. 2543.
- Hyne Geáta bearn gódne ne tealdon . . . wéndon þæt hé sleac wǽre, æðeling unfrom, 2184.
- Hé úsic gárwígend góde tealde, hwate helmberend, 2641.
-
Is nú feala forðgewitenra fródra and gódra, gleáwra monna,
- El. 637.
-
Titus wæs swá gódes willan þæt . . .,
- Ors. 6, 8; S. 264, 2.
-
Búton hé hwæt mid gódum willan for Gode gedyde,
- Bl. H. 97, 27.
-
Gif hine hwá tó góddre drohtunge tihte,
- Hml. Th. i. 524, 4.
-
God him geunne ꝥ his góde dǽda swýðran wearðan þonne misdǽda,
- Chr. 959; P. 115, 14.
-
Mid bysene gódra weorca,
- Ll. Th. i. 272, 22.
-
Góddra, R. Ben. 16, 14. (b β)
brave
(deed), cf.- II. 1 ¶
- α
Weorða ðé selfne gódum dǽdum,
- Vald. 1, 23.
-
God simle biþ full gód,
- Bt. 34, 7; F. 144, 20.
-
Se góda God,
- 36, 1; F. 172, 5.
-
Þæt wé þeóden swá gódne grétan móton,
- B. 347.
-
Cam freóndlíce on his fæder áre ne wolde gesceáwian . . . góde wǽron Sem and Iafeð,
- Gen. 1587.
-
Freónda gódra, Rä. 27, 22. ¶ in a special sense,
liberal
:-- Wes þú ús lárena gód,- B. 269.
- Ic gumcystum gódne funde beága bryttan, 1486: 1969.
-
On eorðan sý sybb mannum gódes willan,
- Lk. 2, 14: Bl. H. 93, 10: Hy. 8, 6.
-
Is gód willa, þæt hé óðres mannes ungelimp besárgige, and on his gesundfulnysse fægnige,
- Hml. Th. i. 584, 5.
-
Wolde ic freóndscipe þínne begitan gódne,
- An. 480.
- Þá gástas góde word sprecað . . . 'Wine leófesta . . .,' Seel. 134.
-
Gód wæs Gúðlác; hé in gǽste bær heofoncundne hyht,
- Gú. 141.
- Symle Crístes lof in Gúðláces gódum móde weóx, 365.
-
Cnihtas ǽfæste . . . góde in godsǽde,
- Dan. 90.
-
Hé bið þám gódum glædmód on gesihðe . . . Hé bið þám yflum egeslic tó geseónne, synnegum monnum,
- Cri. 911: 1576. (4 a) religious by profession, ecclesiastical, clerical.
-
Mid mínra witena geþeahte, ge hádedra (gódra,
v. l.
) ge lǽwedra,- Ll. Th. i. 246, 20.
-
Se cyng Willelm wæs milde þám gódum mannum þe God lufedon (
humble to the servants of God,
Henry of Huntingdon),- Chr. 1086; P. 219, 22.
-
Béte man mid áne punde, and mid gódre bóte (
with confession) þingige georne (cf. twá (þreó, &c.) pund tó bóte mid godcundan scrifte in the next six paragraphs ),
- Ll. Th. ii. 240, 13.
-
Æfter þǽre gódan sprǽce
iuxta oraculum,
- Bd. 2, 12; Sch. 161, 15.
-
Wyrd . . . þeáh hit ús manigfealdlic ðince, sum gód, sum yfel, hit is þeáh him ánfeald gód, for þám hé hit eall tó gódum ende bringþ,
- Bt. 39, 6; F. 220, 6-9.
-
Nis se ende tó gód,
- Seel. 38.
-
On þám écean lífe syndon góde dagas . . . þeáh hwá wille hér on lífe habban góde dagas . . . bið se án góda dæg mid Gode,
- Hml. S. 12, 80-89.
-
Þæt hé geseó góóde dagas,
- Ps. Th. 33, 12. (1 a) of a season, favourable to production,
-
Cóm gód geár and swá eác micel genihtsumnys wæstma on Breotone lond
tantis frugum copiis insula affluere coepit,
- Bd. 1, 14; Sch. 38, 12.
-
Cóm gód gér and wæstmberende
annus laetus et frugifer,
- 4, 13; Sch. 419, 12.
-
Þæt treów wæs gód tó etanne,
- Gen. 3, 6.
-
Spica is gódes stences,
- Bl. H. 73, 22.
-
Mid ðǽm nosum wé tósceádað góde stencas and yfele,
- Past. 433, 22.
-
Ꝥ bið gód dolhsealf,
- Lch. ii. 92, 8.
-
Wiþ nǽdran bite, fífleáfe . . . wiþ wín gemenged gód biþ tó drincanne,
- 110, 20.
-
Ꝥ tó náhte nyt ne biþ ꝥ man gódne mete ete, gif hé hit eft spíwende ánforlǽteþ,
- Bl. H. 57, 5.
- (3 a) with dat. of object benefited
Sió wiþerwearde wyrd is þǽm gód þe winnaþ wiþ unþeáwas,
- Bt. 40, 2; F. 236, 17.
-
Ꝥ seó niównes þára metta mæge him góde beón,
- Lch. ii. 240, 16.
- (3 b) with dat. and dat. infin.
Nis ná gód þisum men ána tó wunienne,
- Gen. 2, 18.
-
Gód is ús hér tó beónne,
- Mt. 17, 4.
-
Gód
faustus
(faustam famam,- Ald. 162, 12), An. Ox. 18 b, 35.
-
Sió biþ gód tó dolhsealfe,
- Lch. ii. 92, 27.
-
Blód lǽtan móna gód ys, iii. 184, 11,
and often.
Stede hafað gódne,- Rä. 45, 3.
-
Swá sceal gód scýrman his hláfordes healdan,
- Angl. ix. 260, 16.
-
Sum bið gewittig æt wínþege, beórhyrde gód,
- Crä. 75.
-
Hé ne bið him lǽce gód,
- Sal. 102.
-
Hæbbe hé in áðe óðirne ǽwdan gódne,
- Ll. Th. i. 42, 8.
-
Mid gódum ǽwdum,
- 28, 2, 8.
-
Beforan gódum weotum geceápod,
- 118, 14.
-
Mid twám gódum þegenum,
- 294, 12.
-
Hé hit heóld on gódre geþuǽrnesse,
- Chr. 860; P. 68, 1.
-
Hí gódne friþ heóldon,
- 877; P. 74, 21.
-
Nis ná tó forgytane ꝥ góde friþ þe hé macode,
- 1086; P. 220, 12.
-
Á þín dóm sý gód and genge,
- Az. 109.
-
Eów byþ geseald gód gemet and full,
- Lk. 6, 38.
-
Swá mycel swá wolde beón gód handebrád,
- Vis. Lfc. 72.
-
Bið hé gódes leánes weorðe,
- Ll. Th. i. 440, 18.
-
Hé gegaderode gódne dǽl feós,
- Hml. S. 25, 468.
-
Hé góde hwíle þone here gefliémde,
- Chr. 837; P. 62, 32.
-
Drince gódne bollan fulne,
- Lch. ii. 108, 6.
-
Dó ǽlcre góde hand fulle,
- 106, 15.
Bosworth, Joseph. “gód.” In An Anglo-Saxon Dictionary Online, edited by Thomas Northcote Toller, Christ Sean, and Ondřej Tichy. Prague: Faculty of Arts, Charles University, 2014. https://bosworthtoller.com/51009.
Checked: 0