gréne
-
Bebeád se Hǽlend ꝥ ðæt folc sǽte ofer ꝥ gréne híg (ofer groene gers, L., ofer groenum hegge ł grese, R.,
super uiride faenum
),- Mk. 6, 39.
-
Siððan Adam stóp on gréne græs,
- Gen. 1137.
-
Þá geseah hé ánre stówe fæc þám óþrum felda grénre (
viridius
),- Bd. 3, 10; Sch. 233, 1.
-
Groeni
prassus,
- Hpt. 33, 251, 20.
-
Groeni ár
aurocalcum,
- Wrt. Voc. ii. 101, 36.
-
Gréne ár
auricalcos,
i.- 286, 66.
-
Grénum
vernantibus (gemmis ),
ii.- 85, 26.
-
Beorg sceal on eorðan gréne standan,
- Gn. C. 35.
-
Grénes gehæges
uernantis prati,
- An. Ox. 550.
-
Se munt is sum mid grénum felda oferbrǽded,
- Bl. H. 207, 28.
-
Tó grénan hlince,
- C. D. v. 365, 29.
- Æfter ðám grénan wege, iii. 389, 9.
- On grénan dúne, v. 135, 36.
- On grénan pytt, ii. 28, 31.
- Andlang ðæs wuduweges on ðone gréne pað, iv. 98, 23.
-
Bráde synd on worulde gréne geardas,
- Gen. 511.
- Gréne wongas, 1657.
-
Foldweg tredan, gréne grundas, An. 777. (1 a) fig. of a path,
pleasant
:-- Gearwian ús tógénes gréne strǽte úp tó englum,- Sat. 287.
-
Hwæðer gé willen on wuda sécan gold þæt reáde on grénum triówum?
non aurum in viridi quaeritis arbore,
- Met. 19, 6.
-
Píntreówes þá grénan twigu,
- Lch. ii. 216, 5.
-
Wunian wyrtruman þæs wudubeámes eorðan fæstne, oð þæt eft cyme gréne bléda,
- Dan. 518.
-
Græs and wyrtan and treówu foraldiað and forsérið, and cumað oððer, grénu wexað and gearwað and rípað,
- Solil. H. 10, 5.
-
Bróhte seó culufre elebeámes twig ... gréne blǽde,
- Gen. 1474.
-
Gréne beregræs (-cræs, MS.)
farrago,
- Wrt. Voc. i. 38, 46.
-
Ic sylfa slóh gréne táne (cf. eleva virgam
tuam,
- Ex. 14, 16) gársecges deóp, Exod. 281.
-
Gif gé mé (
the cook) út ádrífaþ fram eówrum geférscype gé etaþ wyrta eówre gréne (viridia ),
and flǽscmettas eówre hreáwe,- Coll. M. 29, 11.
-
Grénre hýde
recentis i. noue corii,
- An. Ox. 3281.
Bosworth, Joseph. “gréne.” In An Anglo-Saxon Dictionary Online, edited by Thomas Northcote Toller, Christ Sean, and Ondřej Tichy. Prague: Faculty of Arts, Charles University, 2014. https://bosworthtoller.com/51187.
Checked: 0