hleótan
-
Ic eów forbeóde ꝥ eówer nán ne áxie þurh ǽnigne wiccecræft be ǽnigum ðinge . . . for ðan sé ðe þys déð . . . bið þám hǽðenum gelíc, þe hleótað be him sylfum mid ðæs deófles cræfte . . . Hleótan man mót mid geleáfan swá þeáh on woruld-ðingum bútan wiccecræfte, ꝥ him déme seó tá gif hí hwæt dǽlan willað.
- Hml. S. 17, 73-86.
-
Hleáte (hleátte, L.) wé
sortiamur
- Jn. R. 19, 24 .
-
Hé wæs hleótende þá ændebyrdnysse biscophádes
ad episcopatus ordinem accessuus est
- Gr. D. 192 ,
Bosworth, Joseph. “hleótan.” In An Anglo-Saxon Dictionary Online, edited by Thomas Northcote Toller, Christ Sean, and Ondřej Tichy. Prague: Faculty of Arts, Charles University, 2014. https://bosworthtoller.com/52708.
Checked: 1