hwíl
-
Næs þá nán hwíl tó þám þæt . . .
nec mora
. . . ,- Guth. Gr. 139, 3.
-
Næs þá nǽnig hwíl tó þan sóna swá hí út eódon, þá geségon hí þone hræfn
nec mora, egredi-entes conspiciunt corvum
,- 144, 15 : 145, 23.
-
Næs þá nǽnig hwíl tó þan sóna swá hé wæs mid þám gyrdele begyrd
confestim ut se cingulo illius succinxit
,- 148, 7: 154, 22.
-
On ðáre gǽlinge ðe hé ðá hwíle ámierreð,
- Past. 39, I.
-
Ne racantégum hwíle (
jam
) ǽnig mon hine mæhte gibinda,- Mk. R. L. 5, 3.
-
Ic hwíle wæs Heodeninga scop,
- Deór. 36.
-
Þá þe hwíle ǽr edwít þoledon,
- Jud. 214.
-
Þá wítu ðe ic nú hwíle (
now for a time, already
) þolode,- Solil. H. 12, 4.
-
Þaacute; hwíle donec, i. dum, Wülck. Gl. 251, 9:
dum
, 21. -
Heora nǽnig þá bǽre þá hwíle (
the while, meanwhile
) áhóf,- Bl. H. 153, 3.
-
Ic nát hú nyt ic þá hwíle beó þe ic þás word sprece,
- Ors. 4, 13: S. 212, 26.
-
His ríce hé heard-líce werode þá hwíle (hwíla,
v. l.
) þe his tíma wæs,- Chr. 1016 ; P. 149, 2.
-
Sume hwíle
paulisper
,- An. Ox. 4740.
-
Næs ic nǽefre gít náne hwíle swá emnes módes,
- Bt. 26, I; F. go, 25.
-
Monige hwíle bið þám men full wá,
- Gen. 634.
-
Óðer hwíle
aliquando
,- Lk. L. R. 22, 32.
-
Óþre hwíle biþ tó tǽlenne, óþre hwíle hit biþ tó heriganne
nunc splendorem accipit, nunc amittit
,- Bt. 27, 4; F. 100, 18.
-
Hé lange hwíle on þǽm gebede wæs,
- Bl. H. 217, 28.
-
Lytle huíle (
modi-cum tempus
) mið iú ham,- Jn. L. 7, 33: Past. 333, 15.
-
Hú hrædlíce se fǽrlica deáð hié on lytelre hwíle bereáf-ode ðæs þe hié on longre hwíle mid unryhte striéndon
quibus festina mors repente et simul abstulit quidquid eorum nequitia nec simul nec repente congregavit
,- Past. 332, 16.
-
Hé heom on ealre hwíle metes tilian sceolde,
- Hml. S. 23, 219.
-
Tó hwíl (
ad tempus
) geléfað,- Lk. L. 8, 13.
-
Þá wæs ymb hwíle ðá gefelde hé . . . ,
- Bl. H. 217, 30.
-
Ðás hlætmesto án tíd ł huíl (
una hora
) worohton,- Mt. L. 20, 12.
-
Ne mæhtest áne hwíle (huíle,
- L.) áwæccan ?, Mt. R. 26, 40.
-
From þǽre syxta hwíle . . . oþ þe nigoþan hwíle. Æt þǽre nigoþan tíd (huíl,
- L.), Mt. R. 27, 45-46.
-
Tíd ł hwíl (tíma, W. S.) forð gewát
hora praeteriit,
- Mt. R. L. 14, 15.
-
Tó neáliceþ hwíl (ðiú huíl l tíd, L. )
appropinquavit hora
,- Mt. R. 26, 45.
- On þǽre hwíle cwæð se Hǽlend,55.
-
Be ðǽm dæge and þára hwíle nǽnig wát,
- 24, 36.
-
Tíd ł huíl (hwýl,
- R.), Mk. L. 13, 32.
Bosworth, Joseph. “hwíl.” In An Anglo-Saxon Dictionary Online, edited by Thomas Northcote Toller, Christ Sean, and Ondřej Tichy. Prague: Faculty of Arts, Charles University, 2014. https://bosworthtoller.com/53576.
Checked: 0